Tohle byste na čerpací stanici nečekali. OMV začalo prodávat fialovou kávu

Káva při zastávce na čerpací stanici nemusí mít jen podobu klasického espressa nebo cappuccina. Stále větší prostor dostávají také ochucené varianty, které mají blíže ke sladkým dezertům. Právě tímto směrem se vydává OMV, která od října rozšířila nabídku svých kaváren VIVA o tři sezonní nápoje. Vedle poměrně tradičního karamelu a třešní přichází také s méně známou přísadou z filipínské kuchyně, která kávě propůjčuje nezvyklou fialovou barvu.

Novinky dostaly názvy Karamelové latte, Cherry latte a Ube latte. Všechny vycházejí z mléčné kávy, každá ale nabízí odlišnou chuťovou kombinaci. Zatímco první dvě sázejí především na sladké přísady a krémovou konzistenci, třetí se od běžné nabídky odlišuje použitím exotické hlízy.

Karamel, třešně a šlehačka. Dvě novinky připomínají spíše dezert

Nejméně překvapivou kombinaci představuje Karamelové latte. Základem je klasické café latte připravené s běžným mlékem, do kterého se přidává karamelový sirup. Na povrchu je vrstva šlehačky doplněná karamelovou polevou. Výsledkem má být výrazně karamelová chuť, ve které se sladkost propojuje s mléčným základem a samotnou kávou.

O něco méně obvyklé spojení nabízí Cherry latte. Namísto karamelového sirupu se zde používá třešňové pyré, které do kávy přináší ovocnou složku. Také tento nápoj vychází z klasického café latte s mlékem, jeho výsledná chuť je však postavená na kontrastu jemného mléčného základu a výraznějších třešní. Na závěr se přidává šlehačka a koktejlová třešeň.

Zajímavým detailem obou receptur je použití neslazené šlehačky. Samotný karamelový sirup, poleva i třešňové pyré totiž dodávají nápojům dostatek sladkosti, takže další doslazování šlehačky není potřeba. Jejím úkolem je především zjemnit chuť a dodat kávě krémovější konzistenci.

Podobně se neslazená šlehačka využívá také v cukrářství, kde dokáže doplnit výrazně sladký dezert, aniž by jeho sladkost ještě zvyšovala. OMV se podle marketingové manažerky českého zastoupení Karoliny Kyselové při přípravě nových specialit soustředila právě na to, aby jednotlivé ingredience vytvářely vyváženou kombinaci a žádná chuť zbytečně nepřebíjela ostatní.

Fialové latte obsahuje přísadu, která je oblíbená na Filipínách

Největší zvláštností zimní nabídky je bezpochyby Ube latte. Na rozdíl od předchozích dvou nápojů nezaujme pouze kombinací chutí, ale také svou barvou. Za fialovým odstínem stojí extrakt z ube, který OMV přidává do café latte připravovaného s klasickým mlékem.

Pod názvem ube se skrývá fialový jam, hlíznatá rostlina pocházející z tropických oblastí Asie. Významné postavení má především ve filipínské kuchyni, kde se tradičně používá při přípravě nejrůznějších sladkostí. Setkat se s ním lze například ve zmrzlinách, koláčích a dalších dezertech.

Ube je zajímavé nejen svým zbarvením, ale také chutí. Ta je přirozeně jemně nasládlá a připomíná kombinaci vanilky a oříšků. V kávě tak vytváří odlišný charakter než běžné ovocné nebo karamelové příchutě.

Právě výrazná barva může hrát při ochutnávání důležitější roli, než by se na první pohled zdálo. Vnímání chuti totiž není záležitostí pouze chuťových buněk a čichu. Podílejí se na něm také oči, což potvrzují vědecké studie zabývající se vztahem mezi vzhledem nápojů a jejich chutí.

Jedna z těchto studií například zkoumala, jak barva šálku ovlivňuje hodnocení kávy. Ukázalo se, že lidé mohou stejný nápoj vnímat odlišně podle toho, z jak barevné nádoby jej pijí. Další výzkum potvrdil, že vizuální informace dokážou ovlivnit také hodnocení samotné chuti nápoje.

Fialové Ube latte tak nabízí nejen neobvyklou přísadu, ale i vzhled, který může ovlivnit očekávání ještě před prvním napitím. Samotné studie ovšem nezkoumaly konkrétní recepturu OMV.

Všechny tři nové kávy jsou součástí sezonní nabídky kaváren VIVA na čerpacích stanicích OMV od října 2026. Karamelové latte představuje nejklasičtější sladkou variantu, Cherry latte přidává ovocnou chuť a Ube latte přináší možnost vyzkoušet přísadu, která je v českém prostředí stále poměrně neobvyklá.

Zdroje: omv.cz, link.springer.com, frontiersin.org