Může cestovní kancelář zdražit zájezd? Ano, může chtít víc, ale jen za přesných podmínek

Zaplacená záloha ani doplacený celý zájezd ještě samy o sobě neznamenají, že se cena už nemůže změnit. Cestovní kancelář sice za určitých okolností smí požadovat další peníze, zákon jí to ale umožňuje jen ve zcela konkrétních případech. Nestačí neurčité vysvětlení ani prosté oznámení, že náklady mezitím vzrostly. Aby bylo zdražení platné, musí se opírat o jasný zákonný důvod, musí být předem sjednané ve smlouvě a zákazník musí dostat srozumitelné vysvětlení i výpočet.

Zákon připouští jen tři důvody

Prostor pro zvýšení ceny zájezdu je podle občanského zákoníku velmi úzký. Pořadatel může cenu navýšit jen tehdy, když vzroste cena dopravy kvůli dražším pohonným hmotám nebo jiným zdrojům energie, když se zvýší daně či poplatky spojené s cestovními službami, nebo když se změní směnný kurz české koruny použitý při stanovení ceny zájezdu.

Právě na tyto tři případy upozorňuje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová. Jakýkoli jiný argument je mimo zákonný rámec. Obecné fráze o vývoji trhu, zdražování nebo vyšších nákladech samy o sobě nestačí.

Nestačí mít důvod, nutné jsou i další podmínky

Ani existence některého z uvedených důvodů ještě automaticky neznamená, že cestovní kancelář může cenu jednostranně zvýšit. Zákon vyžaduje splnění několika dalších podmínek.

Především musí být možnost navýšení ceny výslovně sjednaná ve smlouvě o zájezdu. Nestačí, aby si pořadatel takovou možnost ponechal jen obecně nebo nejasně. Ve smlouvě by zároveň mělo být uvedeno, jakým způsobem se zvýšené náklady promítnou do konečné ceny zájezdu. Jinými slovy, zákazník musí předem vědět, podle jakého klíče se případné zdražení počítá.

Stejný mechanismus ale musí fungovat i opačně. Pokud by se naopak popsané náklady snížily, musí podle stejného výpočtu dojít i ke zlevnění zájezdu. Cestovní kancelář si tedy nemůže vyhradit jen právo cenu zvýšit a možnost snížení ignorovat.

Šokující pravidla pro turisty v Evropě: Za focení, pití vína i chůzi v plavkách hrozí tučné pokuty

Čtvrtou podmínkou je řádné oznámení navýšení ceny. Zákazník nemá dostat jen novou částku k doplacení. Pořadatel musí vše sdělit v textové podobě, jasně vysvětlit důvod zdražení a transparentně ukázat, jak k nové ceně dospěl.

Hranice osmi procent mění pravidla

Velmi důležité je také to, o kolik se zájezd zdraží. Právě tady začíná být situace pro zákazníka zásadně odlišná.

Pokud cestovní kancelář zvýší cenu v souladu se zákonem i se smlouvou a navýšení nepřesáhne osm procent z celkové ceny zájezdu, ke zdražení dojde i bez výslovného souhlasu zákazníka. Má to ale jednu podstatnou podmínku. Oznámení o zvýšení ceny musí klient obdržet nejpozději dvacátý den před zahájením zájezdu. Jestli přijde později, navýšení ceny nemá právní účinky.

Jiná situace nastává ve chvíli, kdy navržené zdražení přesáhne osm procent celkové ceny zájezdu. V takovém případě už nejde o změnu, kterou by spotřebitel musel automaticky přijmout. Může se rozhodnout, že navýšení akceptuje, nebo od smlouvy odstoupí bez jakékoli sankce.

Kdy lze od smlouvy odejít bez sankce

Jestliže zdražení překročí osmiprocentní hranici, cestovní kancelář může určit lhůtu, ve které se má zákazník rozhodnout. Tato lhůta ale nesmí být kratší než pět dnů a zároveň musí skončit ještě před zahájením zájezdu.

Destinace pro dovolenou, které vás zlomí: Pojedete tam poprvé a pak se sem budete chtít pořád vracet

Pokud zákazník v této době od smlouvy neodstoupí, bude se mít za to, že se změnou souhlasí. I proto je potřeba podobná oznámení nepřehlížet a nenechávat je bez reakce.

Na obecné fráze není důvod přistupovat

Praxe ukazuje, že právě neurčité vysvětlení bývá častým problémem. Zákazník by se proto neměl spokojit s pouhým sdělením, že zájezd zdražil. Má právo chtít konkrétní odůvodnění a výpočet, který odpovídá tomu, co je uvedeno ve smlouvě.

Důležité je také pečlivě hlídat dvě věci: hranici osmi procent a dvacetidenní lhůtu pro doručení oznámení. Pokud některá ze zákonných podmínek splněna není, spotřebitel se s navýšením ceny smířit nemusí.

Právě to připomíná i Eduarda Hekšová z dTestu. Spotřebitelé by podle ní měli vždy požadovat konkrétní zdůvodnění s odkazem na výpočty uvedené ve smlouvě a nenechat se odbýt obecným tvrzením o zdražení. U už sjednaného zájezdu totiž nejde o libovůli pořadatele, ale o výjimku, kterou zákon dovoluje jen za přesně daných pravidel.

Zdroj: dTest