Globální data ze seznamky ukazují, že mladší ženy se dnes častěji označují jako bisexuální

Způsob, jakým lidé mluví o sexualitě, se mění rychleji než dřív. Nejde jen o nové „nálepky“, ale o to, že pro řadu lidí přestává být sexualita jedna pevná škatulka. Právě tenhle posun se snaží zachytit i rozsáhlý výzkum založený na datech ze seznamovací aplikace Zoe, která je určená queer ženám a nebinárním lidem.

Tým výzkumníků z Manchesterské univerzity analyzoval profily 913 253 uživatelek ze 122 zemí. Pracoval s údaji nasbíranými od ledna 2023 do května 2025 a zjišťoval, jak se liší sexuální identita podle věku a regionu. Studie vyšla v odborném časopise Demographic Research.

Co přesně výzkumníci měřili a proč je to zajímavé

Zoe funguje jako globální seznamovací platforma, takže nabízí něco, co se v podobných debatách často nedostává: velký vzorek a možnost srovnání napříč státy a kontinenty. Výzkum se zaměřil na to, jaké identitní štítky uživatelky uvádějí ve svých profilech a jak se tyto volby mění v čase života i podle prostředí, ve kterém žijí.

V celkovém souboru dat patřila mezi nejčastější označení lesba (48,3 procenta) a bisexuálka (39,8 procenta). Následovaly pansexuální (6,6 procenta), queer (3,4 procenta), gay (1,2 procenta) a asexuální identity (0,7 procenta). Samotná čísla jsou ale jen začátek, zajímavější je, jak se proměňují mezi generacemi.

Generace Z volí častěji „širší“ popisy

Nejviditelnější rozdíl se ukazuje u generace Z, tedy u žen narozených mezi lety 1997 a 2006. V této skupině je častější volbou bisexuální označení (45 procent) než lesbické (42,2 procenta). Neznamená to, že by se jedna identita vytrácela. Spíš to naznačuje, že pro část mladších uživatelek je přitažlivější popis, který působí otevřeněji a neuzavírá je do jedné kategorie.

Generace Z překvapila: v ložnici je méně aktivní než důchodci

Hlavní autor studie Francesco Rampazzo to shrnuje jednoduše: „Mladší generace nám ukazují, že sexualita není pevně daná kategorie, je to spektrum.“ Podle něj je znát, že mladí lidé se v mnoha zemích cítí svobodněji používat pestřejší a flexibilnější pojmy.

Věk a životní zkušenost: identita se v čase mění

Data zároveň ukazují, že volba označení není statická. U uživatelek ve věku 20–29 let se za lesby označuje zhruba 42 procent, zatímco ve skupině 50+ tento podíl roste na 65 procent. Bisexuální identita je u starších ročníků méně častá, v kategorii 50+ ji uvádí přibližně čtvrtina žen.

Výzkumníci to čtou jako kombinaci generačních rozdílů a životního vývoje. Jinými slovy, část změn může souviset s tím, jak mladší generace volí jazyk a část s tím, že lidé v průběhu života své sebeurčení upravují podle zkušeností, vztahů a sociálního prostředí.

Geografie a bezpečí: proč záleží na tom, kde člověk žije

Vedle věku hraje výraznou roli i region. Uživatelky v Evropě, Severní Americe a Oceánii častěji sahají po širším spektru označení, například po queer nebo pansexuální identitě. Naopak v Africe a Asii jsou identity popisované homogenněji. Spoluautor Canton Winer z Northern Illinois University to dává do souvislosti s mírou bezpečí: „Kde se lidé cítí bezpečně, je pravděpodobnější, že dají najevo, kým skutečně jsou.“ V prostředích, kde jsou LGBTQ+ identity stigmatizované nebo kriminalizované, je otevřenost výrazně riskantnější a to se do profilů promítá.

Čeští teenageři překvapili: nejméně tolerantní generace ze všech

Rampazzo k tomu přidává technologický rozměr. Seznamovací aplikace podle něj nemění jen to, jak se lidé seznamují, ale také poskytují prostor hledat jazyk, který člověku sedí. V online prostředí se navíc dá identita „otestovat“ způsobem, který může být v offline světě složitější.

A co tedy říkají výsledky?

V posledních letech se podobná témata často zplošťují do konfliktních titulků a kulturních válek. Studie ze Zoe ale nabízí spíš střízlivý obrázek: nejde o dramatický zvrat, nýbrž o posun ve způsobu sebeoznačení, který je u mladších generací patrný napříč zeměmi. Podle Milana Kovačice, bývalého generálního ředitele Zoe, může právě pečlivá práce s daty pomoci k přesnějšímu porozumění queer zkušenostem a k tvorbě bezpečnějších digitálních prostředí.

Výsledky tak nepůsobí jako „manifest“. Jsou spíš mapou toho, jak dnes lidé popisují sami sebe, když mají k dispozici více slov a zároveň žijí v různě bezpečných podmínkách.

Zdroje: lui.cz, advocate.com, out.com, Výzkum (PDF), Studie