Proč v USA auta blikají červeně, zatímco v Evropě musí mít oranžové blinkry?

Proč v USA auta blikají červeně, zatímco v Evropě musí mít oranžové blinkry?

14. 6. 2026 3 Od Honza Polívka Ilustrační foto: Pavel Srp

Evropský řidič má v hlavě poměrně jasně uložené pravidlo. Červená světla vzadu znamenají obrysová světla, brzdění nebo zadní mlhovku, zatímco změnu směru jízdy oznamuje oranžová směrovka. Stačí se ale podívat na některé americké vozy a zaběhnutý pořádek se začne rozpadat. Auto před vámi bliká červeně, tedy stejnou barvou, jakou právě brzdí nebo svítí vzadu za snížené viditelnosti.

Nejde o chybu, dodatečnou úpravu ani výstřelek majitele. U řady vozů určených pro americký trh je červená zadní směrovka naprosto běžná a legální. Z evropského pohledu může působit nezvykle, občas až matoucím dojmem, ale za Atlantikem ji předpisy dovolují už desítky let.

Americká pravidla výrobcům nechávají volnější ruce

Základní rozdíl je v homologaci. Americká norma pro světla a signalizační zařízení dovoluje, aby zadní směrová světla svítila oranžově, nebo červeně. Výrobce si tedy může vybrat. V Evropě je přístup přísnější a zadní směrovky mají být oranžové, což odpovídá tomu, na co jsou zdejší řidiči zvyklí.

Pro automobilky je červená směrovka lákavá hlavně z technického a výrobního hlediska. U starších řešení bylo možné použít jeden červený světelný prvek pro více funkcí. Zadní obrysové světlo, brzdové světlo a směrovka mohly sdílet stejnou lampu, případně jednu dvouvláknovou žárovku. Slabší vlákno svítilo jako obrysové světlo, silnější pak sloužilo pro brzdění a zároveň pro blikání směrovky.

Takové řešení zjednodušovalo zadní svítilnu, kabeláž i samotnou výrobu. U auta, které vzniká ve statisícových sériích, hraje roli každý díl, každá objímka, každý konektor a každá operace na výrobní lince. Červená směrovka proto není otázkou lepší techniky. Je to hlavně důsledek toho, že americké předpisy dovolily levnější a jednodušší konstrukci.

Auto za milion už není výjimka. Proč dnes zdražují i věci, které dřív nikdo neřešil

Proč to Evropanům připadá matoucí

Červená zadní směrovka sama o sobě neznamená, že by auto nebylo schopné jasně ukázat změnu směru. Problém je spíše v tom, že stejná barva vzadu plní více rolí. Řidič jedoucí za takovým autem musí rychle rozlišit, jestli před ním vůz brzdí, bliká, nebo kombinuje obojí.

U oranžové směrovky je informace jednoznačnější. Červená zůstává spojená s brzděním a zadním svícením, zatímco oranžová okamžitě říká, že se vozidlo chystá měnit směr jízdy nebo jízdní pruh. Největší rozdíl může být v hustém provozu, za deště, za tmy nebo ve chvíli, kdy řidič sleduje několik aut před sebou a reakční čas se počítá na zlomky sekundy.

Bezpečnostní rozdíl se dá měřit i v datech. Americká NHTSA se tímto tématem zabývala v technické zprávě zaměřené přímo na účinnost oranžových zadních směrovek při snižování rizika nárazu zezadu. Nejopatrnější hlavní odhad vyšel tak, že oranžové zadní směrovky měly 5,3% účinnost při snížení zapojení do vybraných nehod zezadu oproti červeným směrovkám. U některých starších analýz nebo dílčích porovnání vycházely rozdíly výraznější, zhruba kolem dvaceti procent.

Červené směrovky tedy nejsou jen zvláštnost, která Evropanům připadá divná kvůli zvyku. Rozdíl v barvě může ovlivnit rychlost rozpoznání signálu a tím i reakci řidiče za vozidlem.

U dovozu z USA může jít o jednu z nutných úprav

S červenými zadními směrovkami se často setkávají lidé, kteří si do Evropy přivážejí auto z USA. Právě zadní světla patří mezi viditelné rozdíly mezi americkou a evropskou verzí stejného modelu. Neznamená to automaticky, že každé dovezené auto narazí jen na směrovky, ale osvětlení bývá jednou z oblastí, která se při schvalování řeší.

Tesla přiznává chybu, blinkry se vrací. Bude vás to ale stát 14 tisíc korun

U aut z třetích zemí mohou být rozdíly i v dalších detailech. Týká se to světlometů, zadních mlhovek, bočních odrazek, označení, technických údajů i samotné dokumentace. Česká registrace tak nestojí jen na tom, že auto projde běžnou kontrolou. U neevropského provedení se musí doložit potřebné technické údaje a v některých případech také provést úpravy, aby vůz odpovídal požadavkům pro provoz na zdejších silnicích.

Dobrou zprávou je, že moderní LED světla starý rozdíl postupně zmírňují. Výrobci už nejsou tak pevně svázáni konstrukcí jednoduché žárovkové lampy a mohou oddělit jednotlivé funkce bez tak velkého zásahu do nákladů. U globálních modelů se proto častěji objevují oranžové zadní směrovky i v Severní Americe, hlavně pokud automobilka používá podobné svítilny pro více trhů.

Přesto červené zadní směrovky z amerických silnic jen tak nezmizí. Dokud je tamní předpisy dál umožňují, část výrobců u nich zůstane. Pro Evropana to bude pořád jeden z nejrychleji rozpoznatelných detailů, že má před sebou vůz původně určený pro americký trh.

Zdroje: consumerreports.org, theautopian.com, thedrive.com