Ještě včera odmítali, dnes nakupují: proč část českých milionářů otočila a nakupuje kryptoměny?

Ještě včera odmítali, dnes nakupují: proč část českých milionářů otočila a nakupuje kryptoměny?

22. 1. 2026 0 Od Jaroslav Bezručka Foto: pixabay.com

Kryptoměny si u českých dolarových milionářů v roce 2025 připsaly další bod. Zájem o digitální aktiva vzrostl a podle aktuálního průzkumu J&T Banka Wealth Report je dnes má v portfoliu pětina bohatých. Přesto se změnila atmosféra kolem krypta. Místo nadšení a rychlých rozhodnutí převládá střízlivější pohled, který počítá s riziky i s tím, že krypto má být spíš doplňkem než hlavní pilíř majetku.

Zajímavé je i srovnání s minulostí. V roce 2021 investovalo do kryptoměn 14 % dolarových milionářů, letošní číslo je už 20 %. To je dokonce víc než v době, kdy byly kryptoměny na vrcholu popularity. Jenže tentokrát jde o jiné publikum a často i o jiný důvod.

„Oproti předchozím letům se ale změnil přístup investorů. Část dolarových milionářů už začíná kryptoměny nastálo zařazovat do svých portfolií, v naprosté většině případů ale stále tvoří velmi malý podíl na jejich celkovém majetku,“ říká Roman Koděra, manažer privátního bankovnictví J&T Banky.

Od „nepřijatelné“ investice k tématu, které stojí za úvahu

Změna je vidět hlavně ve skladbě investorů. Ke kryptu si poprvé našla cestu i část úspěšných lidí, kteří ho dříve odmítali jako nepřijatelnou investici. Nejde přitom nutně o to, že by najednou začali více riskovat. Spíš rozšířili okruh toho, co jsou ochotni zvažovat, a krypto se pro ně přesunulo z okraje do běžnější investiční debaty.

„Ubylo investorů, kteří dříve kryptoměny kategoricky odmítali. Nejde přitom o změnu směrem k vyšší ochotě riskovat, ale o rozšíření jejich investičního uvažování. Kryptoměny se pro část dolarových milionářů staly jedním z témat, která dávají smysl alespoň zvážit. To samo o sobě ukazuje, že se z okrajového a vyhraněného fenoménu posouvají do běžnější investiční debaty,” popisuje Roman Koděra.

Současně ale ubylo těch, kteří dříve tvořili nejhlasitější krypto tábor. Po sérii prudkých propadů nadšení části mladších úspěšných ochladlo. Zůstali ti, kteří kryptu dál věří, jen k němu přistupují umírněněji a promyšleněji, častěji ho kombinují s tradičnějšími investicemi a více řeší diverzifikaci.

graf-3

Zdroj: J&T Banka Wealth Report 2025

„Dřívější nadšení této skupiny po sérii prudkých propadů kryptoměn ochladlo. Někteří mladší investoři sice kryptu stále věří, jejich přístup je ale dnes umírněnější a více promyšlený. Digitální finanční aktiva kombinují s tradičnějšími investicemi a dávají přednost širší diverzifikaci,“ doplňuje Roman Koděra.

Očekávání se drží při zemi, opatrnost zůstává

I když zájem roste, většina dolarových milionářů zůstává vůči digitálním aktivům obezřetná. Nepřistupují k nim jako k nástroji rychlého zbohatnutí a v odhadech dalšího vývoje jsou rozdělení. Pro letošní rok očekává růst hodnoty 14 % z nich, stejný podíl naopak počítá s poklesem.

Podobná opatrnost se ukazuje i u širší veřejnosti. Česká populace je tradičně spíš uvážlivá a kryptoměny se v ní stále berou jako investice, která může výrazně překvapit oběma směry. Podle průzkumu Asociace pro kapitálový trh České republiky investovalo v roce 2025 do kryptoměn 11 % Čechů. Spokojenost navíc výrazně souvisí s načasováním investice. Pět procent oslovených označilo krypto za nejlepší investici života, téměř každý desátý Čech naopak za nejhorší. Největší zájem o digitální aktiva vykazuje generace ve věku 35 až 44 let, kterou láká hlavně možnost vyššího zhodnocení, moderní technologie a nové investiční přístupy.

Krypto už nepůsobí jako „divoký západ“

Podle J&T Banka Wealth Report stojí za posunem přístupu dolarových milionářů hlavně dva důvody. Prvním je institucionalizace a silnější regulace, která trh zpřehledňuje a dává investorům pevnější rámec. Druhým je oslabení důvěry v běžné státní měny v období vysoké inflace, které část investorů přimělo přemýšlet, jestli nedává smysl mít alespoň malou část majetku v digitálních finančních aktivech.

„V řadě zemí vznikly nové legislativní rámce a zásadní roli sehrála také Komise pro cenné papíry v USA, která umožnila obchodování s vybranými kryptoprodukty také penzijním fondům. Představuje to výrazný posun oproti situaci před několika lety, kdy trh s kryptoměnami platil za ‚divoký západ‘. Díky těmto změnám jsou kryptoměny dostupnější a přijatelnější pro širší paletu investorů,“ přibližuje Adam Ruschka, ekonom J&T Banky.

Čeští dolaroví milionáři odhalili, kam míří peníze: na zlato tolik nevěří, jedna sázka je teď „hvězdou“

Pro některé investory tak kryptoměny začínají fungovat jako doplňková alternativa, která může slibovat ochranu části financí před inflací. Přesto i tady platí, že jde spíše o menší podíly v portfoliu než o zásadní přesun majetku.

Jak vypadá český dolarový milionář a proč to pro krypto něco znamená

Profil českých dolarových milionářů se podle průzkumu blíží zahraničním. Nejpočetnější skupinou jsou ekonomicky aktivní muži ve středním až pozdějším věku, často podnikatelé a majitelé firem. Postupně ale přibývá i vysoce postavených manažerů.

Důležitý je také generační posun. Vedle „polistopadové generace“ se častěji objevují mladší podnikatelé a hlavně nástupníci, kteří budou v dalších letech v této skupině posilovat. S mezigeneračním předáváním firem a majetku zároveň roste podíl žen, typicky vdov a dcer, které přebírají správu rodinného jmění. Právě tyto změny mohou dál ovlivňovat i to, jakým způsobem se bohatí investoři na krypto dívají a jakou roli mu v portfoliích dovolí.


O průzkumu J&T Banka Wealth Report
Průzkum probíhal mezi srpnem a zářím 2025 ve spolupráci s výzkumnou agenturou Perfect Crowd. Cílem průzkumu bylo zmapovat investiční chování a životní styl českých a slovenských dolarových milionářů, tedy osob, jejichž disponibilní majetek má hodnotu alespoň 1 milion amerických dolarů. Do průzkumu se zapojilo 443 respondentů z řad dolarových milionářů (318 Čechů a 125 Slováků). Data byla sbírána prostřednictvím online dotazníků. Kvalitativní pohled doplnily hloubkové rozhovory s 29 respondenty z řad dolarových milionářů. Průzkum dále sbíral data pro porovnání od české a slovenské obecné populace (1003 Čechů a 1010 Slováků).

Zdroj: J&T BANKA