Jedno probliknutí, několik významů. Nevinnost za volantem může skončit nedorozuměním

Rychlostní limity, dálniční poplatky a pravidla parkování patří k informacím, které si řidiči před cestou do zahraničí zjišťují nejčastěji. Méně pozornosti věnují nepsané silniční etiketě. Stejné probliknutí dálkovými světly, krátké zatroubení nebo mávnutí rukou přitom může v různých evropských zemích znamenat pozdrav, poděkování, výzvu k uvolnění cesty i otevřený projev nespokojenosti.

V průzkumu společnosti carVertical považovalo 47 % řidičů neznalost místní řidičské kultury za faktor, který může vytvářet nebezpečné situace. Dalších 33 % respondentů uvedlo, že k riskantním momentům vede alespoň občas. Žádné riziko v ní nevidělo 10,9 % dotázaných a 8,5 % si nebylo jistých.

Průzkum probíhal od června do července 2026 na načítací obrazovce přehledů carVertical. Zapojilo se do něj více než 4 000 respondentů z více než 25 zemí. Výsledky je nutné vztahovat k této skupině, protože odpovídali pouze uživatelé služby, kteří se aktivně zajímají o ojetá auta.

Českým řidičům připadá krátké zapnutí výstražných světel jako poděkování zcela přirozené. K domácím zvyklostem patří také pověra, že černá kočka přebíhající přes silnici přináší smůlu. Za hranicemi se však podobná gesta a rituály mohou vykládat jinak.

Probliknutí a klakson nemají jednotný význam

V Rumunsku se problikávání používá k celé řadě účelů. Řidič jím může upozornit na nebezpečí, vyzvat pomalejší vůz k uvolnění cesty nebo pozdravit kolegu. Takto se mohou zdravit například řidiči kamionů či taxíků. Krátké bliknutí může vyjadřovat také obdiv k neobvyklému nebo vzácnému automobilu. Dlouhé a naléhavé problikávání naopak může nahrazovat nadávku adresovanou řidiči, který někomu bezohledně vjel do cesty.

Ve Velké Británii se krátké probliknutí často chápe jako zdvořilé přenechání cesty. Oficiální britský Highway Code mu však přisuzuje podstatně užší význam. Světly má řidič pouze upozornit ostatní na svou přítomnost a nesmí je používat k předávání jiného vzkazu ani k zastrašování. Zároveň se nemá automaticky předpokládat, že probliknutí znamená výzvu k rozjetí nebo vjetí do křižovatky.

Podobně rozdílný význam má klakson. Jeho základním účelem je upozornění na bezprostřední nebezpečí, v každodenním provozu však často vyjadřuje také netrpělivost. Řidič jím může pobízet automobil před sebou, aby se po rozsvícení zeleného světla konečně rozjel.

Na venkově v Chorvatsku, Rumunsku a Francii může krátké zatroubení znamenat obyčejný pozdrav sousedovi. Ve Španělsku se takto řidiči hlásí přátelům nebo příbuzným, které zahlédnou u silnice. Ve Francii a Portugalsku se troubí také při příjezdu k domu známých namísto použití domovního zvonku.

Cestování autem bez nepříjemných překvapení: Mapy.com nově hlídají dálniční známky i mýto

Britská pravidla jsou přísnější. Klakson se smí používat za jízdy k upozornění ostatních na přítomnost vozidla, nikoli agresivně. Řidič nesmí troubit ani ve stojícím vozidle. V zastavěné oblasti je používání klaksonu zakázáno mezi 23:30 a 7:00, pokud jiný účastník provozu nepředstavuje nebezpečí.

V severní Evropě se komunikace mezi řidiči obvykle omezuje na funkční a zdrženlivé signály. V jižní Evropě a na Balkáně se světla, klakson i gesta častěji stávají součástí běžné a výraznější komunikace.

Některé zvyklosti se přesto rozšířily do více zemí. Krátké zapnutí výstražných světel slouží jako poděkování v Litvě, Polsku, na Slovensku, v Česku, Rumunsku, Chorvatsku a dalších státech střední a východní Evropy. Srozumitelným poděkováním bývá také mávnutí rukou.

Belgičtí řidiči kamionů mohou po předjetí poděkovat rychlým střídavým zapnutím levého a pravého směrového ukazatele. V jiných evropských zemích se tento způsob používá méně často, a proto nemusí být jeho význam každému zřejmý.

Dlouhé a hlasité troubení doprovázející vyzdobenou kolonu automobilů obvykle oznamuje svatbu. Tento zvyk je rozšířený v Česku, na Slovensku, v Srbsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Litvě a Lotyšsku. V Srbsku se zároveň traduje, že vjetí cizího automobilu do svatebního průvodu přináší smůlu.

V Itálii, Španělsku, Portugalsku a Rumunsku se klaksony ozývají také po významných sportovních utkáních nebo během veřejných demonstrací. V takové situaci nevyjadřují varování ani nespokojenost, ale radost a podporu.

Problikávání protijedoucích vozidel se téměř po celé Evropě používá také jako neoficiální varování před policejní hlídkou, měřením rychlosti, dopravní nehodou nebo překážkou. Italský silniční zákoník však dovoluje přerušované použití dálkových světel k varování, které pomáhá zabránit nehodě, a k oznámení úmyslu předjíždět. Upozorňování na policejní kontrolu mezi povolenými účely uvedeno není a nesprávné použití světel může být sankcionováno.

Doma řidiči zvyklosti znají, v zahraničí už méně

Více než 60 % účastníků průzkumu uvedlo, že dobře zná nepsaná pravidla provozu ve své domovské zemi. Při cestách do zahraničí jejich jistota klesá. Přibližně dvě třetiny respondentů se s neznámými řidičskými zvyklostmi setkávají alespoň občas.

Brzdíte provoz? Pomalá jízda je často horší než ta rychlá, varuje policie

Rozdíly se netýkají pouze gest. Řidiči v různých zemích se mohou odlišně stavět také k dodržování rychlostních limitů. Matas Buzelis, expert na automobilový trh ze společnosti carVertical, dává nepsanou zvyklost jezdit mírně nad povolenou rychlostí v Belgii, Česku, na Slovensku, v Litvě a Lotyšsku do souvislosti s nižšími pokutami a tolerancí měření. Ve Skandinávii mohou být podle něj sankce citelné i při menším překročení rychlosti a zahraniční řidič může oznámení o přestupku obdržet až po návratu domů.

Jde o popis chování části motoristů, nikoli o výjimku z dopravních předpisů. Zákonný rychlostní limit platí bez ohledu na místní zvyklosti, výši sankce nebo hranici, od níž měřicí zařízení zaznamená přestupek.

Řidičskou kulturu netvoří jen světla, gesta a klaksony. V Itálii, Česku a Chorvatsku někteří lidé stále spojují černou kočku přebíhající přes silnici se smůlou. V Rumunsku, Srbsku a Portugalsku se v automobilech běžně objevují růžence, křížky, ikony a další náboženské symboly, kterým jejich majitelé připisují ochranný význam.

V Litvě označuje nálepka s javorovým listem začínajícího řidiče a žádá ostatní účastníky provozu o větší trpělivost. Britští motoristé jsou známí tím, že dávají svým automobilům jména. Čeští a slovenští spolucestující zase hrají hru založenou na hledání žlutých aut.

Někteří italští řidiči se kvůli pověrám vyhýbají cestování nebo převzetí nového vozu v úterý a v pátek. Ve Španělsku a Velké Británii mohou lidé při průjezdu tunelem nebo kolem hřbitova zadržovat dech, aby odvrátili smůlu.

Před cestou do zahraničí se proto vyplatí zjistit nejen zákonné povinnosti, ale také základní místní zvyklosti. Nepsaná etiketa ovšem nikdy nenahrazuje dopravní předpisy. Řidič by se neměl rozjet, odbočit ani vjet do křižovatky pouze proto, že mu někdo zablikal nebo ukázal gesto, jehož význam nemusí být jednoznačný.

---

Metodika

Studie společnosti carVertical vychází z průzkumu zobrazovaného na načítací obrazovce přehledů carVertical. Průzkum probíhal od června do července 2026 a zapojilo se do něj přes 4 000 respondentů z více než 25 zemí. Vzhledem k tomu, že průzkum cílil jen na uživatele společnosti carVertical, představuje tento vzorek osoby, které se aktivně zajímají o ojeté automobily.

carVertical je společnost specializovaná na přehledy historie vozidel. Působí v 37 zemích: převážně v Evropě, ale také v USA, Mexiku a v Austrálii. Díky tomu, že čerpá data z více než 1 000 registrů a databází po celém světě, carVertical poskytuje komplexní přehledy, které zákazníkům pomáhají rozhodovat se při nákupu ojetých vozidel informovaně.

Zdroje: carVertical, gov.uk, gazzettaufficiale.it