Češi přecházejí na automaty. Špatné návyky ale mohou automatickou převodovku odrovnat

Ještě relativně nedávno byla manuální převodovka téměř samozřejmostí. Dnes už to neplatí. V nových autech se i v Česku rychle prosazuje automatické řazení a u řady modelů je manuál spíše okrajovou volbou. Nejde jen o pohodlí v kolonách nebo na dlouhých cestách, ale i o spotřebu, emise a technický vývoj.

Data jednoho velkého českého výrobce osobních aut ukazují, jak rychlá tato proměna je. U malého hatchbacku segmentu B volilo v roce 2018 automatickou převodovku zhruba 13 procent zákazníků. V roce 2024 už šlo přibližně o 31 procent nově prodaných vozů. Ještě výraznější je posun u oblíbeného modelu střední třídy, kde dříve jasně dominoval manuál. Zhruba 72 procent kupujících dříve preferovalo ruční řazení, zatímco v roce 2024 už čtyři z pěti nových aut této třídy odjíždějí z autosalonu s automatem.

U velkých rodinných modelů vyšší třídy je trend ještě dál. Nové generace některých velkých sedanů, kombi a SUV se už nabízejí pouze se samočinným řazením. Důvod je jednoduchý. Zájem o manuál byl už kolem roku 2018 nízký, pohyboval se v řádu jednotek desítek procent a dál klesal. Výrobci proto začali nabízet výhradně automaty a ponechali manuál jen u menších nebo dostupnějších typů.

Statistiky z roku 2024 ukazují, že u malého městského vozu stále převažuje manuál, zhruba sedm z deseti aut má klasickou řadicí páku. U kompaktních SUV je ale podíl automatů už většinou nadpoloviční a u větších SUV a manažerských modelů se prakticky všechny vozy prodávají s automatem.

Samostatnou kapitolou jsou elektromobily. Tam se klasické řazení rychlostí vůbec neřeší. Elektromotor používá stálý převod na kola a řidič volí jen jízdní režim pomocí voliče. Z pohledu uživatele jde o „automat“, i když technicky je princip jiný.

Rozdíly jsou i mezi jednotlivými trhy. Například u jednoho populárního modelu střední třídy sahá po automatu v Česku přibližně něco přes polovina zákazníků, v sousedním Německu jde přibližně o devět z deseti řidičů. Existují i země, kde jsou automaty prakticky jedinou volbou, typicky Austrálie, Nový Zéland, ale také Izrael nebo Turecko. V severských a baltských státech jsou řidiči k automatům rovněž výrazně nakloněni, zatímco v Česku či na Slovensku si manuál stále udržuje významný podíl.

Automat, manuál a pět chyb, které převodovku spolehlivě zničí

Moderní automatické převodovky už dávno nejsou exotickou výbavou pro „líné řidiče“. Kromě pohodlnějšího ovládání vozu přinášejí i další výhody. Řadí rychle, přesně a umějí s motorem pracovat tak, aby byla jízda co nejefektivnější. Jde o techniku, kterou automobilky vyvíjejí a ladí mnoho let, a spolehlivost už není téma, jakým bývala v minulosti.

Z kopce na neutrál? Raději ne. A ani tohle s automatem nedělejte

Zajímavým trendem je také změna v samotném ovládání. U některých nových modelů se volič převodovky přesunul ze středového tunelu na sloupek řízení vedle volantu. Umožnila to digitalizace a takzvané elektrické ovládání převodovky, kdy řidič neposouvá přímo mechanický prvek, ale dává signál řídicímu systému. Výsledek je praktický. Uvolní se místo mezi sedadly pro odkládací prostory a interiér může být navržen tak, aby středová část patřila celé posádce, ne jen řidiči.

Automatická převodovka dnes navíc spolupracuje s asistenčními systémy a navigací. Využívá data z radarů, kamer i map, předvídá situace a zbytečně nepodřazuje. Ve spojení s mild-hybridními a plug-in hybridními pohony umožňuje plachtění s vypnutým motorem a efektivní rekuperaci při brzdění. V praxi z toho těží nejen spotřeba, ale i komfort posádky.

Zajímavý je i rozdíl mezi laboratorním měřením a běžným provozem. V testovacím cyklu WLTP řadí zkušený řidič ideálně, podle pokynů výrobce. V každodenním provozu ale mnoho lidí přeřadí pozdě, podtáčí motor nebo naopak zbytečně „honí“ otáčky. Automat má v tomto ohledu výhodu. Řadí vždy podle nastavené strategie, a proto mohou mít vozy s automatem v reálném světě často nižší spotřebu než stejné modely s manuálem, přestože papírové údaje to nutně neukazují.

Proč manuál ještě nevymizel

Na druhé straně nelze manuální převodovku odepsat. Má několik jasných výhod. Vyrábí se levněji než automat, což se odráží v pořizovací ceně vozu. U malých aut je rozdíl v ceně často rozhodující. Manuál je také jednodušší z hlediska konstrukce a hmotnosti, což může příznivě ovlivnit ovladatelnost.

S manuálem si mnoho řidičů spojuje i „sportovnější“ charakter jízdy. I když je reálně pomalejší než moderní dvouspojkové automaty, ruční řazení přináší intenzivní pocit kontroly nad vozem. Pro některé motoristy je manuál stále jakýmsi „odznakem dobrého řidiče“, i když v hustém provozu se jeho potenciál využije jen výjimečně.

V segmentu ojetých vozů hraje roli také servis. Opravy jednoduchého manuálu bývají v některých případech levnější než zásah do složité automatické převodovky, zvláště pokud byla v minulosti zanedbaná údržba.

Pět chyb, které automatickým převodovkám škodí

S tím, jak automatů přibývá, roste i počet řidičů, kteří s nimi nemají mnoho zkušeností. Samotná převodovka je sice navržená tak, aby zvládla běžné zacházení bez problémů, několik častých návyků jí ale může výrazně zkrátit životnost.

1. Řazení na neutrál během jízdy

Mnozí řidiči mají pocit, že jízda na neutrál šetří palivo. U automatických převodovek je to však zbytečné a často i nevhodné. U starších typů navíc chybí ochranné funkce, které by podobné zacházení kompenzovaly. Správný postup je zařadit při jízdě vpřed režim D a dál se o převodovku nestarat. Moderní automaty umějí úsporné „plachtění“ řešit samy, bez zásahů řidiče.

2. Parkování v kopci jen pomocí polohy P

Poloha P mechanicky zajistí převodovku, ale není navržená k tomu, aby dlouhodobě držela vůz o hmotnosti jedné nebo dvou tun na prudkém svahu. Zajišťuje ji relativně malé západkové ústrojí. Správný postup je zastavit, sešlápnout brzdu, zatáhnout parkovací brzdu a až potom zařadit P. U moderních vozů s elektronickou parkovací brzdou proběhne část tohoto postupu automaticky, přesto je dobré chápat, proč na polohu P nelze spoléhat jako na jediný způsob zajištění auta. Je také nevhodné zkoušet řadit P za jízdy. Novější vozy to většinou nedovolí, starší automaty ale může takový pokus poškodit.

3. Podceňování výměny oleje v převodovce

Automatická převodovka potřebuje kvalitní olej, aby bylo řazení hladké a nedocházelo k nadměrnému opotřebení. Někteří výrobci neuvádějí jasný interval výměny a spoléhají na to, že po určitém nájezdu vůz jednoduše doslouží. V praxi ale mnoho aut jezdí podstatně déle. Zvlášť u ojetin, u nichž není známá servisní historie, je výměna oleje v převodovce často rozumnou investicí. Odborníci obvykle doporučují měnit olej v automatu preventivně přibližně po 60 tisících kilometrech, samozřejmě s ohledem na konkrétní typ převodovky a doporučení výrobce. Ignorovat olej sice krátkodobě ušetří pár tisíc korun, v dlouhodobém horizontu ale může znamenat mnohonásobně vyšší náklady za opravu nebo výměnu převodovky.

4. Nesprávné vyprošťování a tahání vozu

Pokud vůz nejde nastartovat nebo je potřeba jej vyprostit, je nutné postupovat opatrně. Auto by mělo být taženo nebo tlačeno s převodovkou v poloze N a ideálně s běžícím motorem, aby byla zajištěna cirkulace oleje. Převodovka potřebuje mazání i v neutrálu. U některých starších modelů je možné vůz takzvaně roztáhnout, ale není to vhodné. U novějších aut to často konstrukce ani neumožňuje. Problém nastává i v případě zcela vybité baterie. Řada moderních vozů bez elektrické energie neumožní převést volič mimo polohu P. Pokoušet se pak s autem hýbat může převodovku vážně poškodit.

5. Nevyužívání plného potenciálu automatu

Mnoho řidičů si stěžuje, že s automatem se nedá svižně předjíždět. Často ale jen neznají jeho možnosti. Při potřebě rychle zrychlit je obvykle nutné důrazněji sešlápnout pedál plynu. Převodovka pak přepne do režimu prudší akcelerace a podřadí. Řada vozů nabízí také různé jízdní režimy, například sportovní nastavení nebo speciální režimy pro jízdu s přívěsem či na kluzkém povrchu. Pokud řidič využívá stále jen základní nastavení, připravuje se o část komfortu a bezpečnosti, které automatická převodovka umí nabídnout.

Automaty se v našich končinách z výjimky změnily na běžnou volbu a u některých modelů jsou dokonce jedinou možností. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat napříč všemi třídami, zvláště s rostoucím podílem hybridů a elektromobilů. Přesto má manuál své místo a pro část řidičů zůstane i nadále osobní preferencí. Ať už se člověk rozhodne pro jakýkoli typ převodovky, platí jedno. Správné zacházení a základní povědomí o tom, co převodovce prospívá a co jí škodí, dokáže ušetřit mnoho starostí i peněz.

Zdroje: skoda-storyboard.com, auto-mania.cz