Češi budou na dovolené opatrní. V Evropě patří k těm, kteří za léto utratí nejméně
21. 6. 2026 0 Od Honza Polívka Ilustrační foto: Tom Fisk: @ PexelsLetní dovolená letos pro mnoho českých domácností nebude jen otázkou výběru destinace, ale také pečlivého počítání. Průzkum Holiday Barometr 2026 ukazuje, že Češi sice za dovolenou utratí o něco více než loni, v evropském srovnání ale stále patří mezi národy s nejnižším plánovaným rozpočtem.
Průměrná částka, se kterou Češi pro letošní letní rekreaci počítají, činí 1 486 euro. Je to přibližně o šest procent více než v minulém roce, kdy průměr dosahoval 1 400 euro. Mezi sledovanými evropskými zeměmi plánují nižší výdaje už jen Poláci, u nichž průměr činí 1 322 euro.
Rozdíl proti bohatším evropským zemím je výrazný. Švýcaři počítají s částkou 3 100 euro, Rakušané s 2 489 euro a Němci s 2 307 euro. České výdaje tak zůstávají přibližně na třech čtvrtinách evropského průměru, který je 2 089 euro.
Většina Čechů čeká dražší dovolenou
Zdražení letošní letní dovolené očekává 56 % Čechů. Ve sledovaných evropských zemích jde o nejvyšší podíl. Nižší náklady než loni předpokládá pouze 13 % českých respondentů. Do výdajů přitom lidé zahrnují dopravu, ubytování, stravu, služby i zábavu.
V celosvětovém srovnání počítají s nejvyššími náklady Švýcaři, Američané a Australané. Švýcaři uvádějí 3 100 euro, Američané 3 049 euro a Australané 3 035 euro. Na opačném konci jsou Japonci s 1 075 euro, Jihokorejci s 1 176 euro a Brazilci s 1 218 euro.
Český plánovaný rozpočet se nejvíce blíží částkám, se kterými počítají Mexičané, Malajci a Poláci. Mexičané uvádějí 1 381 euro, Malajci 1 357 euro a Poláci 1 322 euro.
Část lidí dovolenou vynechá nebo zkrátí
Peníze jsou hlavním důvodem, proč část Čechů letos delší dovolenou mimo bydliště vůbec neplánuje, případně ji zkrátí. Týká se to přibližně 13 % respondentů.
Dovolená u moře už není samozřejmost. Češi začali víc řešit, kam je bezpečné jet
Mezi Čechy, kteří letos na delší dovolenou nepojedou, zmiňuje nedostatek financí 72 %. Z toho 42 % neplánuje alespoň pětidenní dovolenou přímo kvůli nedostatku peněz a dalších 30 % dává přednost šetření na jiné účely.
Finance ale nejsou jedinou překážkou. Zdravotní stav uvádí 21 % necestujících, 14 % nemá chuť cestovat, 12 % nemá s kým jet a stejný podíl zmiňuje péči o osobu, kterou nemůže opustit. Dalších 6 % nemůže v období dovolených odejít z práce, 5 % má z cestování úzkost a 4 % odradily obavy o bezpečnost ve zvolené destinaci. Zbývajících 7 % na dovolenou pojede, ale v jiné části roku.
Dovolená má být hlavně odpočinek od rutiny
Nejsilnějším motivem pro dovolenou zůstává u Čechů odpočinek. Pro 67 % lidí je dovolená cestou, jak uniknout každodenní rutině a stresu. Objevování nových míst zmiňuje 63 % respondentů, nové a nevšední zážitky 45 % a gastronomii 39 %.
Proti evropskému průměru Češi o něco méně spojují dovolenou s osobním růstem, hledáním nových perspektiv a rozšiřováním obzorů. Menší důraz přikládají také setkávání s novými lidmi, ať už s místními obyvateli, nebo dalšími turisty.
Největší obavy vzbuzují krádeže, nemoc a ztráta dokladů
Při cestování se Češi nejčastěji obávají krádeží a onemocnění. Obě rizika uvádí shodně 49 % respondentů. Ztráty dokladů se obává 48 % lidí, špatné kvality lékařské péče 46 %, přeplněných destinací 45 %, špatného počasí 43 % a podvodů 40 %.
Ve srovnání s dalšími národy ale Češi působí o něco méně obezřetně, protože podíl lidí, kteří jednotlivé obavy zmiňují, je nižší. Ochotu cestovat nejvíce ovlivňují inflace a vysoké ceny, které uvádí 72 % respondentů. Války a ozbrojené konflikty zmiňuje 70 %, vysoké teploty 52 % a byrokratické překážky 49 %.
Mezi další bariéry patří osobní nebo rodinné problémy, které uvádí 58 % lidí, nedostatek času s podílem 52 %, zdravotní rizika se 47 % a pracovní vytížení se 42 %.
Češi zároveň patří k národům, které při plánování dovolené méně zohledňují dopady turistiky na ekologii a klima. V mezinárodním průměru k nim přihlíží 37 % turistů, v České republice pouze 26 % dovolenkářů.
Dovolenou může pokazit krádež i nemoc. Na tyhle chyby turisté doplácejí nejčastěji
Politická rizika odrazují hlavně u konfliktů a terorismu
Při hodnocení politických a podobných hrozeb Češi nejvíce zmiňují ozbrojené konflikty. Ty při plánování dovolené bere v úvahu 60 % respondentů. Riziko teroristického útoku uvádí 57 %, vysokou míru kriminality 44 %, sociální nepokoje 41 % a nebezpečí přírodní katastrofy 37 %.
Mezi politicky nejrizikovější státy, jejichž návštěvu letos Češi vylučují, patří Írán, Rusko, Afghánistán, Izrael a Irák. Írán uvádí 19 % respondentů, Rusko 12 %, Afghánistán 11 %, Izrael 10 % a Irák 9 %.
Umělá inteligence pomáhá hlavně s plánem cesty
Do plánování dovolených už se výrazně zapojuje také umělá inteligence. Běžné používání nástrojů, jako jsou ChatGPT, Gemini nebo Copilot, připouští 60 % Čechů. To odpovídá evropskému průměru.
Při plánování nebo rezervaci dovolené využívá umělou inteligenci 26 % Čechů, což je mírně nad evropským průměrem. Nejčastěji ji v souvislosti s dovolenými používají Indové s podílem 69 % a obyvatelé Spojených arabských emirátů s 64 %.
Češi, kteří AI při dovolené využívají, ji nejčastěji zapojují do plánování itineráře. Tuto možnost uvádí 93 % uživatelů. Vyhledávání atrakcí a aktivit zmiňuje 88 %, výběr destinace 86 %, výběr ubytování 73 % a volbu dopravy 71 %.
Pouze 20 % českých uživatelů se ale na umělou inteligenci spoléhá jako na jediný zdroj informací. Většina, tedy 80 %, si informace ověřuje nebo dohledává i jinými způsoby.
Ti, kdo AI nepoužívají, nejčastěji uvádějí, že při plánování dovolené dávají přednost lidskému kontaktu. Tuto odpověď zvolilo 47 % z nich. Nízkou důvěru k údajům z AI zmiňuje 25 %, obecnou nechuť k používání umělé inteligence 18 % a obavu o důvěrnost osobních dat 16 %.
Zdroje: Holiday Barometr 2026, Redion




