Zapomeňte na pláže. Vnitrozemí chorvatské Istrie ukrývá opuštěnou vesnici s vodopády
11. 8. 2026Vnitrozemí chorvatské Istrie nabízí vedle historických městeček také téměř opuštěnou kamennou vesnici Kotli. Nedaleko Humu, který turistické materiály označují za nejmenší město světa, se mezi starými domy zachoval vodní mlýn a kaskáda skalních prohlubní připomínajících kotle. Množství vody se však během roku výrazně mění a v suchém létě může tok téměř zmizet.
Kotli leží východně od Buzetu v údolí toku, který je na většině map označen jako Rečina. Místní obyvatelé mu už v této části říkají Mirna. Po spojení s potokem Draga pak voda pokračuje pod názvem Mirna, nejznámější istrijská řeka.
Přírodní kotle daly vesnici jméno
Voda spolu s unášeným kamením postupně vyhloubila do světlého vápencového podloží hluboké kruhové prohlubně. Vznikla soustava přírodních bazénů, peřejí a menších vodopádů. Tvarem připomínají nádoby, kterým se chorvatsky říká „kotli“, a právě od nich se odvozuje jméno celé vesnice.
Barva i podoba tůní závisejí na množství vody. Za vhodných podmínek působí tyrkysově nebo smaragdově a výrazně kontrastují s téměř bílými skalami. Nejvíce vody bývá během jarních měsíců a po vydatných podzimních deštích, kdy se naplní celé koryto a voda přepadává přes jednotlivé skalní stupně.
Letní fotografie stejného místa mohou vypadat úplně jinak. Po delším období sucha může tok téměř vyschnout. Odhalí se vápencové koryto a v jeho nejhlubších místech někdy zůstanou pouze oddělené prohřáté tůňky. Kdo přijíždí především kvůli vodopádům a tyrkysové vodě, nemůže během hlavní letní sezony počítat s jejich plnou podobou.
Starý mlýn, opuštěné domy a sedm vodopádů
Kotli nebyly vždy tichou vesnicí využívanou hlavně k rekreaci. V 18. a 19. století patřily k největším a nejbohatším sídlům oblasti zvané Humština. Prosluly především místními mlynáři a krejčími, jejichž stabilní příjmy se promítly také do podoby domů.
Ve vesnici se dochovalo přibližně 15 kamenných domů. Některé mají velké společné dvory, vnější schodiště, klenuté průchody, kamenné pavlače a výrazné komíny. Bohatší stavby svými rozměry a propracovanějšími prvky dokládají na venkovské poměry poměrně vysokou životní úroveň. Historická část Kotli je proto chráněnou kulturně-historickou venkovskou oblastí.
Důležitou součástí zdejšího hospodářství byly vodní mlýny. Přímo nad skalními bazény dodnes stojí starý kamenný mlýn s dřevěným kolem, který využíval sílu padající vody a sloužil také obyvatelům okolních osad.
Po druhé světové válce začali lidé z odlehlé vesnice odcházet. Sčítání v 70. letech zachytilo v Kotli ještě 14 obyvatel, ale jejich počet dál klesal a v roce 2001 zde byl evidován pouze jeden člověk. Část kamenných domů byla později opravena a začala sloužit k rekreačnímu ubytování. Vesnice si přesto uchovala ráz téměř opuštěného sídla.
Kotli jsou také jednou ze zastávek na Stezce sedmi vodopádů. Okružní trasa začíná nedaleko Buzetu a vede podél Mirny a jejího přítoku Draga. Oficiální turistická brožura uvádí délku 13,3 km a převýšení 318 metrů. Kotli se nacházejí přibližně v polovině okruhu a nabízejí přirozené místo pro odpočinek.
Stezka pokračuje lesy, kolem někdejších důlních štol a přes několik mostů. Některé strmější úseky jsou zajištěny fixními lany a kovovými stupy. Trasa vyžaduje alespoň střední turistickou zdatnost, zvlášť když jsou skály po dešti mokré a kluzké. Stejně jako u samotných Kotli přitom její podoba závisí na ročním období. Na jaře a po podzimních deštích nabídne vodopády v nejvýraznější podobě, zatímco během suchého léta mohou být některé části koryta téměř bez vody.
Zdroje: dromedar.zoznam.sk, istra.hr, istra-kotli.com
