Velká past při nákupu bitcoinu. Nulový poplatek může být nakonec dražší než placená služba

Na první pohled může být nabídka nákupu bitcoinu bez poplatků lákavá. Pokud si ale vyberete poskytovatele pouze podle tohoto údaje, můžete nakonec zaplatit více než u konkurence, která si za obchodování účtuje určitou částku. Důvodem je především rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou kryptoměny. Právě ten totiž může představovat podstatně větší náklad než samotný obchodní poplatek.

Při výběru kryptoměnové platformy navíc nerozhoduje jen cena. Důležité je také to, kdo bude zakoupený bitcoin uchovávat, zda jej budete moci převést do vlastní peněženky a jaká pravidla platí pro ochranu vašich prostředků. Tyto otázky získávají na významu i proto, že bitcoin už si mohou Češi pořídit nejen prostřednictvím specializovaných služeb, ale také přímo v aplikaci některých bank.

Nulový poplatek ještě neznamená levnější bitcoin

Každá platforma si může nastavit vlastní způsob zpoplatnění obchodování. Některé společnosti účtují procentuální poplatek z uskutečněné transakce, jiné mohou část svých příjmů získávat prostřednictvím takzvaného spreadu.

Jde o rozdíl mezi cenou, za kterou poskytovatel bitcoin zákazníkovi prodává, a částkou, za kterou je ochoten stejnou kryptoměnu odkoupit. Pokud je tento rozdíl příliš velký, může se zdánlivě bezplatný obchod výrazně prodražit.

Na tento problém upozorňuje také Mike Schwitalla, obchodní ředitel společnosti Crypto Finance, která patří do skupiny Deutsche Börse. Podle něj by se zákazníci neměli při porovnávání jednotlivých služeb omezovat na informace o obchodních poplatcích. Podstatnější je výsledná cena, za kterou bitcoin skutečně získají.

Dobře to ukazuje jednoduchý modelový příklad. Představte si, že chcete nakoupit bitcoin za 10 000 Kč a následně jej prodat. Aby bylo možné porovnat pouze náklady na obchodování, počítá příklad s tím, že se referenční tržní cena bitcoinu mezi oběma transakcemi nezmění.

První poskytovatel neúčtuje žádné samostatné obchodní poplatky. Bitcoin ale prodává za cenu o 1 % vyšší, než je referenční tržní hodnota, a vykupuje jej za cenu o 1 % nižší. Druhý poskytovatel má nákupní i prodejní cenu od referenční hodnoty odchýlenou pouze o 0,1 %, ale za každý obchod účtuje poplatek 0,25 %.

Výsledky obou variant se přitom výrazně liší.

Ilustrační výpočet, nikoliv skutečné nabídky poskytovatelů. Předpokládá neměnnou referenční cenu bitcoinu. Poplatek za nákup se odečítá z počátečních 10 000 Kč a poplatek za prodej z částky získané prodejem. Částky jsou zaokrouhlené. Nejsou započteny případné další náklady na směnu měn, úschovu nebo převody.

Přestože druhý poskytovatel účtuje poplatky za oba obchody, zákazníkovi po prodeji zůstane přibližně o 128 Kč více. U první varianty totiž celkové náklady dosahují téměř 2 % vložené částky, zatímco u druhé pouze 0,7 %.

Rozdíl se navíc nemusí omezovat pouze na samotný nákup a prodej. Některé služby mohou účtovat také poplatky za směnu měn, úschovu kryptoměn nebo jejich převod na jinou adresu. Při srovnávání je proto důležité sledovat všechny podmínky, nikoliv pouze částku uvedenou v reklamě.

Bitcoin za 200 000 až 250 000 dolarů. Analytik popsal podmínky možného růstu

Bitcoin už si můžete koupit také v české bance

Zatímco specializované kryptoměnové platformy nabízejí různé obchodní nástroje, širší výběr digitálních aktiv a v některých případech také převody do vlastních peněženek, banky mohou oslovit především zákazníky, kteří nechtějí používat další aplikaci nebo si zakládat účet u samostatné kryptoměnové služby.

V České republice se tento způsob nákupu objevil v srpnu 2026. Partners Banka tehdy jako první tuzemská banka umožnila klientům nakupovat a prodávat skutečný bitcoin prostřednictvím své mobilní aplikace. Služba byla spuštěna 10. srpna a minimální hodnota obchodu činí 500 Kč.

Samotné obchodování ani úschovu bitcoinu ovšem nezajišťuje banka přímo. Tyto činnosti má na starosti česká společnost Anycoin, která získala oprávnění podle evropského nařízení MiCA. Banka poskytuje klientům prostředí, ve kterém mohou obchody zadávat a sledovat hodnotu své investice.

Podobný model mohou využívat i další finanční instituce. Nemusejí totiž samostatně vyvíjet všechny technologie potřebné k obchodování a bezpečnému uchovávání kryptoměn. Specializované společnosti jim mohou zajistit technické řešení, přístup k obchodní likviditě i další související služby.

Například Crypto Finance uvádí, že její řešení pro digitální aktiva využívá 42 bank. Podle společnosti může vývoj vlastního systému zabrat více než rok, zatímco technické propojení s již existující službou lze za určitých podmínek zvládnout během několika měsíců.

Ani spolupráce se specializovaným partnerem však banku nezbavuje nutnosti vyřešit regulatorní požadavky, zabezpečení, odpovědnost za jednotlivé služby a interní schvalování. Celková doba potřebná ke spuštění proto závisí na konkrétním projektu.

Pro zákazníka přitom zůstává důležitá ještě jedna věc. Nákup bitcoinu prostřednictvím bankovní aplikace nemusí automaticky znamenat, že s ním může nakládat stejně jako na běžné kryptoměnové burze. Předem by si měl ověřit, zda skutečně kupuje samotnou kryptoměnu, zda ji může převést do vlastní peněženky a kdo odpovídá za její úschovu. Některé finanční produkty totiž pouze kopírují vývoj ceny bitcoinu, aniž by jejich prostřednictvím zákazník kryptoměnu přímo vlastnil.

Evropská regulace přinesla jasnější pravidla. Riziko ztráty ale zůstává

Vedle ceny a dostupných funkcí by při rozhodování měla hrát důležitou roli také důvěryhodnost poskytovatele. Evropské nařízení MiCA sjednotilo pravidla pro poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy a stanovilo požadavky na jejich zabezpečení, správu klientského majetku a informování zákazníků.

V České republice skončilo přechodné období pro poskytovatele těchto služeb 1. července 2026. Od tohoto data musejí mít společnosti poskytující příslušné kryptoměnové služby odpovídající oprávnění. Vedle subjektů s licencí udělenou Českou národní bankou mohou na českém trhu působit také oprávnění poskytovatelé z jiných zemí Evropské unie. Banky a některé další finanční instituce mohou příslušné služby poskytovat na základě zvláštního režimu oznámení regulátorovi.

Bitcoinové propady už nespouštějí chaos, malí investoři drží nervy na uzdě

Podle údajů České národní banky z 19. října 2026 působilo v tuzemsku 11 poskytovatelů s českou licencí CASP. Další společnosti mohou služby nabízet na základě oprávnění získaného v jiném členském státě EU.

Regulace mimo jiné ukládá poskytovatelům požadavky na ochranu vlastnických práv klientů a na oddělení svěřených kryptoaktiv od jejich vlastního majetku. U služeb úschovy stanovuje také pravidla pro zabezpečení a nakládání s klientskými kryptoměnami.

Ani licence však není zárukou, že investor o své peníze nepřijde. Česká národní banka ve svém říjnovém upozornění připomněla, že ochrana zákazníků je u kryptoměn v některých ohledech slabší než u tradičních investičních služeb. Neexistuje zde například garanční fond, který by kompenzoval ztrátu klientského majetku způsobenou nedostatečným oddělením nebo zabezpečením kryptoaktiv.

Zůstává také riziko kybernetických útoků, technických problémů či ztráty přístupových údajů. A především samotná cena bitcoinu může výrazně kolísat. Investor tak může přijít i o celou vloženou částku, přestože využívá řádně regulovaného poskytovatele.

Před prvním nákupem proto nestačí porovnat jen ceníky. Je vhodné zjistit, jakou částku za své peníze skutečně získáte, za jakých podmínek můžete bitcoin prodat nebo převést jinam, kdo jej bude uchovávat a zda má poskytovatel odpovídající oprávnění. Neméně důležité je zvážit, zda jste připraveni přijmout riziko výrazného propadu hodnoty investice.

Nejnižší obchodní poplatek totiž sám o sobě nezaručuje nejvýhodnější nákup. Stejně tak známé jméno banky nebo udělená licence automaticky neznamenají, že bude investice bezpečná či výnosná.

Zdroje: Crypto Finance, Partners Banka, Česká národní banka