Špatně umyté auto může trpět víc než špinavé. Tohle řidiči při čištění často podceňují

Čisté auto nepůsobí jen lépe na pohled. Pravidelná péče pomáhá chránit lak, skla, plasty, těsnění i čalounění. Nečistoty, sůl, brzdový prach, zbytky hmyzu nebo ptačí trus nejsou jen kosmetický problém. Pokud na autě zůstávají dlouho, mohou se podepsat na povrchu karoserie, na kolech i na celkové zachovalosti vozu.

Důkladné čištění proto dává smysl nejen po zimě, ale i kdykoliv během roku. Auto se při něm zbaví špíny, která se drží v mezerách, podbězích, na discích, ve dveřních prazích nebo v interiéru. Právě tato místa se při rychlém mytí často přehlížejí, přesto mohou mít na stav auta větší vliv než samotná naleštěná kapota.

Začněte zvenku, ale bez drhnutí nasucho

Největší chyba při mytí karoserie je mechanické roztírání špíny po laku. Prach, písek a zaschlé nečistoty mohou při neopatrném použití houby nebo kartáče fungovat skoro jako brusivo. Proto je lepší začít předmytím. Hrubé nečistoty je potřeba nejprve uvolnit a spláchnout, ideálně pěnou nebo proudem vody.

Vysokotlaký čistič dokáže odstranit sůl, písek i běžnou špínu z karoserie a podběhů. Důležité je držet si odstup. Příliš krátká vzdálenost může poškodit lak, gumové části nebo citlivější díly. Bezpečnější je počítat alespoň s třiceti centimetry od karoserie.

Až po předmytí má smysl ruční mytí. Stačí autošampon, vlažná voda a čistá měkká houba nebo mycí rukavice. Pracovat se vyplatí postupně, nechat nečistoty odtékat dolů a nakonec auto opláchnout čistou vodou. Po umytí by nemělo zůstat mokré samo uschnout na slunci. Lepší je použít savou mikrovláknovou utěrku nebo jelenici, protože kapky vody mohou po zaschnutí zanechat mapy.

Zvláštní pozornost si zaslouží dveřní prahy, okolí víka zavazadlového prostoru a místa kolem těsnění. Právě tam se drží špína, která se při běžném pohledu na auto snadno ztratí.

Disky potřebují vlastní péči

Kola bývají jednou z nejšpinavějších částí auta. Neulpívá na nich jen bláto nebo prach ze silnice, ale také brzdový prach. Ten se při dlouhodobém zanedbání dokáže do povrchu disků doslova zapéct.

Na běžnou špínu obvykle stačí voda, šampon a houba. U odolnějších nečistot pomůže speciální čistič disků, ale u něj je potřeba respektovat návod výrobce. Přípravek se nemá nechávat působit déle, než je doporučeno. U silnější chemie dávají smysl rukavice a ochrana očí. Opatrnost je na místě také u kyselých čističů, které mohou narušovat ochrannou vrstvu disků.

Průzkum ukazuje, že pětina řidičů myje auto stejně často v létě i v zimě, mladší generace vede

Po vyčištění je nutné disky důkladně opláchnout. Vnitřní část kol se dá pořádně vyčistit většinou až po demontáži, ale i běžné umytí zvenčí má význam. U auta po zimě je dobré vyčistit kola dříve, než se nečistoty začnou na povrchu držet trvaleji.

Skla nejsou detail. Rozhodují o výhledu

Čistá okna nejsou jen otázkou vzhledu. Mastný film na čelním skle, zbytky hmyzu, prach nebo šmouhy dokážou výrazně zhoršit výhled, hlavně při nízkém slunci nebo v noci proti světlům ostatních aut. Skla proto potřebují péči zvenku i zevnitř.

Na běžné čištění většinou stačí přípravek na skla a mikrovláknová utěrka. Pokud jsou na skle zbytky asfaltu, hmyzu nebo starých dálničních známek, je lepší použít vhodný speciální přípravek. Staré samolepky se odstraňují snáze, když se nejprve nahřejí fénem. Zbytky lepidla pak pomůže odstranit plastová škrabka a čistič skel.

Vyplatí se stáhnout boční okna o kousek níž, aby se dal vyčistit i horní okraj skla, který jinak mizí v těsnění. Praktický trik je čistit vnitřní stranu skel jedním směrem a vnější stranu druhým. Šmouhy se pak hledají snáz. Čištění na přímém slunci se nevyplácí, protože přípravek rychle zasychá a zanechává stopy.

Po zimě je dobré zkontrolovat i stěrače. Pokud guma praská, tvrdne nebo stěrače nechávají na skle šmouhy, pouhé umytí skla nestačí. Opotřebené stěrače mohou výhled zhoršovat hned po prvním setření.

Interiér začíná vyklizením, ne utěrkou

Kabina auta se často čistí až nakonec, přitom právě v ní řidič i posádka tráví čas. Nejde jen o drobky v sedadlech. V interiéru se usazuje prach, pyl, vlhkost, zbytky jídla, vlasy i nečistoty z bot. Pokud se auto dlouho neuklízí, snadno vzniká zápach a vlhkost se drží v kobercích nebo pod rohožemi.

Nejdřív je vhodné auto vyklidit. Z podlahy, kapes ve dveřích, držáků nápojů i odkládacích schránek by měly zmizet odpadky, staré účtenky, prázdné lahve, kabely a další věci, které při čištění překážejí. Teprve potom má smysl vysávání.

Rohože je nejlepší vyndat ven, vyklepat a vysát samostatně. U látkových koberců pomůže kartáč, který uvolní špínu z vláken. Sedačky je dobré vysávat několika směry, protože nečistoty se drží hlavně ve spojích mezi sedákem a opěradlem. Tvrdou hubicí vysavače je potřeba pracovat opatrně, aby na měkčených plastech nezůstaly škrábance.

Palubní desku, výplně dveří a další plasty stačí čistit vlhkou mikrovláknovou utěrkou a vhodným přípravkem na interiér. Lesklé a mastné přípravky je lepší používat střídmě. Na volantu, řadicí páce, pedálech nebo ovladačích nemají co dělat, protože mohou zhoršit úchop.

Riskujete kvůli pár kapkám vody? Mytí auta na vlastní zahradě vás může stát tisíce

U textilního čalounění platí, že méně vody je bezpečnější než promáčená sedadla. Látka se nemá zbytečně nasáknout. Lepší je pracovat s pěnou, jemným kartáčem a následným vysátím nebo vytřením. Po čištění by mělo auto dobře větrat, aby vlhkost nezůstala uvnitř.

Nezapomeňte na těsnění, plasty a drobné kontroly

Důkladné mytí není jen karoserie a vysátý koberec. Péči potřebují také dveřní těsnění a plastové lišty. Gumová těsnění se nejprve čistí vodou, potom je vhodné použít přípravek na gumu. Pomáhá udržet pružnost a omezuje vysychání. Před zimou to má ještě větší význam, protože ošetřené těsnění méně trpí mrazem.

Plastové lišty lze po umytí ošetřit přípravkem na plasty, který sjednotí vzhled a částečně obnoví barvu. Není ale potřeba přehánět to s leskem. U staršího auta působí čistý matný povrch často lépe než mastný nános levné kosmetiky.

Po větším mytí stojí za to obejít auto ještě jednou. Na karoserii se mohou ukázat oděrky, drobné škrábance nebo poškození od kamínků. Malé poškození laku je lepší řešit dřív, než se začne zvětšovat nebo rezavět. Po zimě má smysl zkontrolovat také podvozek, osvětlení, kapaliny a stav stěračů.

Auto nepatří mýt kamkoliv

Při domácím mytí auta je potřeba myslet i na to, kam odtéká voda. Nejde jen o použitý šampon. Jakmile voda steče po autě, může obsahovat zbytky oleje, sazí, brzdového prachu, soli a dalších nečistot. Proto není vhodné mýt auto na běžné ulici, na trávě, štěrku nebo na místech, kde voda odteče do půdy či dešťové kanalizace.

Bezpečnější volbou je myčka nebo samoobslužný mycí box. Tyto provozy mají řešené odvádění a čištění vody, takže jsou pro podobnou práci určené. Kdo nechce jezdit do kartáčové myčky, může použít ruční samoobslužné stání a postup zvládnout sám.

Dobře vyčištěné auto se pozná podle detailů. Nestačí, že se leskne kapota. Skutečně důkladná péče začíná předmytím, pokračuje koly, skly a prahy a končí až v interiéru, kde zmizí prach, vlhkost i nečistoty z míst, kterých si posádka všímá každý den. Výsledek není jen hezčí vůz, ale také prostředí, ve kterém se lépe sedí, lépe dýchá a bezpečněji řídí.

Zdroje: auto.pravda.sk, adac.de, which.co.uk