Platební kartou i za limonádu: proč průměrná útrata na horách klesá, ale peněz přibývá

Během prosince a ledna této zimní sezóny se v českých horských regionech bezhotovostně protočilo víc než půl miliardy korun. Údaje společnosti Global Payments ukazují, že nejde o krátkodobou „módu“, ale o posun, který se během posledních tří let výrazně zrychlil. Zimní turisté utrácejí bezhotovostně zhruba o 20 % víc než před třemi lety a platební terminál přestává být příjemným bonusem. Pro podnikatele v cestovním ruchu je to čím dál častěji nutný základ.

Podle dat z prvních dvou měsíců sezóny proběhly v českých horských regionech přes terminály Global Payments statisíce bezhotovostních transakcí v hodnotě stovek milionů korun. V porovnání s posledními třemi lety vzrostl počet těchto transakcí o 38 % a jejich celkový objem napříč většinou sledovaných středisek o 20 %. Týká se to jak velkých areálů, tak menších regionů.

„Dvacetiprocentní nárůst útrat za poslední tři roky ukazuje, že si lyžaři bezhotovostní placení skutečně oblíbili. Chytrý telefon a i při sportu především chytré hodinky má dnes téměř každý a zaplatit s ním je podstatně jednodušší než nosit hotovost,“ říká Tomáš Furinda, generální ředitel Global Payments. Zároveň upozorňuje, že provozovatelé, kteří bezkontaktní platby nenabízejí, se tím dostávají do konkurenční nevýhody.

I káva na svahu už je „na pípnutí“

Změna je vidět i na tom, za co lidé bezhotovostně platí. Karta nebo mobil už dávno neslouží jen pro větší částky typu ubytování či skipasu. Bezhotovostní platby se staly běžnou volbou i u drobností, jako je občerstvení, služby na svahu nebo menší nákupy v okolí středisek.

Tomu odpovídá i posun průměrné hodnoty jedné platby směrem dolů. Zatímco dříve se průměr pohyboval kolem 1 032 korun, dnes je zhruba 953 korun. Jinými slovy, lidé bezkontaktně platí častěji a klidně i za částky, které by se ještě nedávno řešily hotovostí. „I proto by podnikatelé v cestovním ruchu, kteří chtějí uspět, měli zákazníkům vycházet co nejvíc vstříc a umožnit jim platit tak, jak chtějí,“ doplňuje Tomáš Furinda.

Špindl za 1690 Kč? Existují i jiné volby. Tyhle areály jsou podobně dobré, ale výrazně levnější

Každé středisko má vlastní rytmus utrácení

Když se data rozpadnou podle jednotlivých areálů, vychází z nich zajímavý obraz. Platební chování se výrazně liší podle velikosti a charakteru střediska. Global Payments zde zpracovává bezhotovostní platby napříč všemi typy služeb, od lyžování přes ubytování a pohostinství až po doprovodné aktivity.

Mezi největší platební uzly patří především Černá Hora a Pec pod Sněžkou, Klínovec a Špindlerův Mlýn. Nejsilnějším bezhotovostním střediskem je SkiResort ČERNÁ HORA – PEC, kde se během pouhých dvou zimních měsíců protočil objem okolo 90 milionů korun. Současně zde proběhlo téměř 110 tisíc transakcí a průměrná platba vychází zhruba na 770 korun.

Klínovec a Špindlerův Mlýn se pohybují v podobném řádu, tedy mezi 35 a 42 miliony korun. Jde o desítky tisíc transakcí a průměrnou útratu zhruba v rozmezí 1 200 až 1 350 korun.

Na opačném konci spektra stojí kompaktnější a lokální areály. Celkové objemy jsou zde nižší, často v řádu milionů, ale průměrná platba bývá výrazně vyšší. Typickým příkladem jsou Kouty nad Desnou nebo Plešivec – Abertamy, kde se průměrná hodnota jedné platby pohybuje kolem 2 300 korun.

Dolní Morava naopak ukazuje jiný model. Průměrná útrata zde dosahuje zhruba 460 korun, což odpovídá častým menším platbám.

Ekonomika hor nestojí jen na skipasech

Z dat je dobře patrné, kde se peníze točí nejvíc. Největší část tržeb se soustřeďuje v oblastech s nejširší nabídkou doprovodných služeb. Právě SkiResort ČERNÁ HORA – PEC, Špindlerův Mlýn a Klínovec kombinují vysoký objem plateb s velkým počtem menších transakcí. To sedí na realitu, kdy se na horách platí opakovaně během dne, ať už v gastronomii, horských barech, kavárnách, půjčovnách vybavení nebo lyžařských školách.

Čtyři místa, kde si letos zimu opravdu užijete: dvě jsou blíž, než si myslíte

Tam, kde hraje větší roli ubytování a balíčky služeb, se častěji projevuje vyšší průměrná hodnota jedné platby. Typicky jde o Kouty nad Desnou, Plešivec nebo část regionů kolem Dolní Moravy. Celkově tak čísla potvrzují, že horská ekonomika je širší ekosystém služeb a bezhotovostní platby se staly přirozenou součástí téměř každého kontaktu se zákazníkem.

Stejný trend i za hranicemi: Česko, Slovensko, Rakousko

Česká čísla zároveň zapadají do širšího středoevropského kontextu. Data Global Payments ze zimních středisek v Česku, na Slovensku a v Rakousku ukazují, že platební chování zimních turistů má podobnou dynamiku, i když se liší v absolutních objemech a průměrné výši útrat.

V Česku se během prosince a ledna letošní sezóny ve sledovaných horských regionech přes terminály Global Payments protočilo 576 milionů korun. Na Slovensku to bylo přibližně 356 milionů korun. V Rakousku šlo zhruba o 977 milionů korun, a to i přesto, že prosinec byl v alpských oblastech na sníh poměrně chudý.

Liší se i průměrná hodnota jedné transakce. Na českých horách činí zhruba 953 korun, na Slovensku 1 014 korun a v Rakousku 1 193 korun. Společně tato čísla ukazují, že bezhotovostní platby už nejsou lokálním specifikem, ale standardní součástí zimní turistiky napříč střední Evropou.

Zdroj: Global Payments