Od hroznu k inovaci: české vinařství prochází tichou revolucí
6. 10. 2025Vinařství v Česku a na Moravě prochází tichou, ale zásadní proměnou. Mění se nejen způsoby, jakými se víno vyrábí, ale i samotné přemýšlení o tom, co všechno může být jeho součástí. Zatímco dříve se slupky a dužina hroznů po lisování jednoduše vyhazovaly, dnes z nich vzniká nová surovina – hroznová moučka.
Tento nápad přišel z vinařství Ludwig, které z toho, co bývalo odpadem, vytvořilo bezlepkovou mouku bohatou na vlákninu a antioxidanty. Dá se použít při pečení, do cereálií nebo jako doplněk stravy. Dokonce i kosmetika v ní našla využití. A jak potvrzuje výzkum docenta Františka Krepse ze Slovenské technické univerzity, hroznové zbytky patří mezi nejbohatší přírodní zdroje antokyanů – látek, které prospívají srdci, posilují imunitu a působí preventivně proti civilizačním onemocněním.
„Hroznová moučka je symbolem spojení inovace a úcty k přírodě,“ říká Zbyněk Vičar, ředitel Vinařského fondu ČR. „Ukazuje, že i tradiční řemeslo může být moderní, pokud mu dáme šanci.“
Víno, které dýchá odpovědně
Zajímavé novinky se ale netýkají jen hroznů. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli systém, který dokáže zachytit oxid uhličitý vznikající při kvašení vína. Místo aby unikl do atmosféry, je plyn šetrně uskladněn a znovu využit – například při výrobě perlivých vín.
Tento přístup dává vzniknout nové generaci tuzemských „bublinek“ – perlivých vín vyráběných výhradně z českých a moravských hroznů. Jde o ukázku, jak může věda spolupracovat s tradicí a přispět k udržitelnějšímu vinařství, které šetří zdroje i planetu. „Je to ideální propojení technologie a přírody. Znovuvyužití CO₂ snižuje emise a zároveň podporuje vznik kvalitních vín s domácím původem,“ dodává Vičar.
Vinné snoubení na chladné večery: Nejen s jídlem, také se zážitky
Nové odrůdy pro nové časy
Inovace v českém vinařství ale nekončí u technologií. Už více než sto let se tu šlechtí nové odrůdy révy, které lépe zvládají měnící se klima i choroby. Důležitou roli hrají instituce jako Mendelova univerzita nebo Šlechtitelská stanice Ampelos ve Znojmě.
Velký rozmach zažívají tzv. PIWI odrůdy, které jsou přirozeně odolné vůči houbovým chorobám. Díky nim mohou vinaři výrazně omezit používání chemických postřiků, aniž by utrpěla kvalita vína. Tyto odrůdy se u nás nejen pěstují, ale také aktivně testují a registrují, často speciálně pro české podmínky.
Půda, lidé a krajina
Moderní vinařství se dnes neobejde bez ohledu na krajinu, z níž vyrůstá. Stále větší důraz se klade na obnovu půdní kvality, podporu biodiverzity a šetrné hospodaření. Zároveň sílí i zájem o vinařskou turistiku, která spojuje víno s regionální kulturou, gastronomií a zážitky.
Z tradice, vědy a inovací tak vzniká pozoruhodný celek. České a moravské vinařství se nebojí měnit, přesto zůstává věrné své podstatě – úctě k půdě, hroznům a práci lidí, kteří za každou lahví stojí.
