Dům Karla Hubáčka, autora Ještědu, nabízí původní interiér i model své první podoby
20. 7. 2026V libereckém Starém Harcově stojí experimentální rodinný dům, který měl na počátku šedesátých let ukázat cestu k dostupnému prefabrikovanému bydlení. Do sériové výroby se nakonec nedostal a v jediném dokončeném prototypu se usadil jeden z jeho autorů, architekt Karel Hubáček. Dnes je stavba přístupná veřejnosti a vedle autentického interiéru nabízí také novou expozici věnovanou své původní podobě a postupným proměnám.
Dům v Alšově ulici přitahuje pozornost především díky jménu architekta, který se nesmazatelně zapsal do podoby Liberce. Karel Hubáček je spojen zejména s horským hotelem a televizním vysílačem na Ještědu, jehož silueta se stala jedním ze symbolů města. Jeho vlastní rodinný dům ovšem představuje neméně zajímavý příklad poválečné experimentální architektury.
Prototyp dostupného rodinného bydlení
Projekt montovaného domu vznikl v roce 1959 v Krajském projektovém ústavu v Liberci. Vedle Karla Hubáčka se na něm podíleli Vlastimil Šedo, Josef Patrman a Václav Bůžek. Stavba byla představena veřejnosti na Libereckých výstavních trzích v roce 1961 jako ukázka levného a dostupného rodinného bydlení.
Dispozice 3+1 měla být podle původního záměru dostupná přibližně za cenu bytu v panelovém domě. Nešlo tedy jen o architektonický experiment, ale o prototyp určený pro zamýšlenou sériovou výstavbu. Autoři připravili několik variant s odlišným hmotovým, výškovým a dispozičním uspořádáním. Počítali rovněž s možností dvojdomů.
Plánovaná sériová výroba se však neuskutečnila. Roli hrály ekonomické i ideové důvody. Individuální bydlení bylo tehdejšími politickými představiteli vnímáno také jako buržoazní přežitek. Jediný postavený dům proto zůstal osamoceným prototypem. Karel Hubáček se do něj v roce 1962 přestěhoval se svou rodinou a strávil v něm velkou část života.
Severočeské muzeum označuje objekt za první realizaci montovaného prefabrikovaného rodinného domu na území dnešního Česka po roce 1945. Jeho význam nespočívá pouze ve stáří nebo ve spojení se známým architektem. Dům ukazuje, jakým směrem se mohla ubírat poválečná výstavba rodinného bydlení, kdyby původní projekt pokračoval.
Modernistický dům mezi historickými vilami
Jednoduchá stavba výrazně kontrastovala s okolní vilovou čtvrtí, která vznikala už ve druhé polovině 19. století. Architektonicky má blízko k funkcionalismu. Pracuje s plochou střechou, pásovými okny, strohou geometrií a patrem vyneseným nad spodní část domu.
Vykonzolované patro podpírá dvanáct subtilních sloupků. Konstrukce využívá experimentální prefabrikované panely, při jejichž výrobě se pracovalo s pěnobetonem a drcenou, velmi tvrdou lisovanou břidlicí. Jednoduché plochy fasády později doplnily dřevěné obklady a další povrchové úpravy.
Důležitou součástí domu zůstává zachovaný interiér obytného patra. Návštěvníci zde mohou vidět dobové vybavení a nábytek ze šedesátých a sedmdesátých let. Atmosféru prostoru dotvářejí výtvarná díla rozmístěná kolem centrálního schodiště.
Právě spojení experimentální konstrukce s autentickým obytným prostředím odlišuje Hubáčkův dům od staveb, které se dochovaly pouze jako prázdné architektonické objekty. Vnitřní uspořádání ukazuje, že nešlo o výstavní kulisu, ale o skutečný domov, v němž architekt se svou rodinou dlouhodobě žil.
Nový model ukazuje původní podobu domu
Severočeské muzeum připravilo v upravené části prvního patra expozici zaměřenou na vznik, konstrukci a postupné změny stavby. Součástí jsou dobové fotografie, původní plány a různé varianty domu. K vidění je také fragment dekorativní výmalby pocházející z období, kdy byl objekt otevřen veřejnosti při Libereckých výstavních trzích.
Výrazným prvkem expozice je otevírací model vytvořený architekty a modeláři z Ateliéru vedle. Zachycuje přibližnou podobu domu do roku 1977. Konstrukční panely tehdy zůstávaly šedé a stavba ještě neměla později doplněnou stříkanou omítku, dřevěné bednění ani zvýšenou střechu.
Model umožňuje prohlížet si dům z různých stran a lépe pochopit jeho konstrukční řešení. Expozice se má v dalších letech postupně rozšiřovat o další předměty. Autenticky dochovaná obytná část domu má přitom zůstat beze změn.
Liberecký kraj objekt získal v roce 2024 a svěřil jej do správy Severočeského muzea. Následovala postupná obnova domu i zahrady. V interiéru už byly renovovány stropy a repasována okna, úpravami prošel také plot a vstupní brána. Muzeum pokračuje rovněž v dalších opravách technického vybavení.
Nejsou naleštěná, o to víc berou za srdce: Škoda Muzeum poprvé vystavuje auta „tak, jak se našla“
Zahrada má sloužit výstavám i kulturním akcím
Záměrem muzea není vytvořit pouze statický památník architekta. Součástí interiéru sice zůstává expozice věnovaná Hubáčkově dílu, dům a rozlehlá zahrada však mají sloužit také současnému kulturnímu programu.
V zahradě se mohou konat venkovní výstavy, workshopy a další akce. Muzeum připravuje rovněž projekce filmů s architektonickou tematikou. Do budoucna plánuje v domě představovat také současné architektonické dění v regionu.
Návštěvníci se mohou do domu dostat během komentovaných prohlídek s architektkou Danielou Kvapilovou. Kapacita jednoho termínu je omezena na 20 lidí. Rezervace je možná osobně na recepci Severočeského muzea nebo prostřednictvím systému GoOut.
V novějším oznámení z 17. července 2026 muzeum uvedlo, že kvůli zvýšenému zájmu přidává v srpnu také čtvrteční prohlídky a v září plánuje prohlídky každou neděli. Oficiální stránka objektu současně zveřejňuje konkrétní červencové a srpnové termíny, proto je vhodné před návštěvou zkontrolovat aktuální nabídku v rezervačním systému.
Dům Karla Hubáčka se nachází na adrese Alšova 454/10 v Liberci-Starém Harcově. Zájemci, kteří se nemohou dostavit osobně, si mohou jeho interiér projít také prostřednictvím virtuální prohlídky.
