Chlazení bez zbytečného plýtvání začíná stíněním a nočním větráním
9. 8. 2026V Evropské unii bylo v roce 2020 v provozu 57 milionů pokojových klimatizací. Evropská komise očekává, že v roce 2030 jejich počet dosáhne 104 milionů. Přibližně 70 milionů jednotek by mělo připadat na domácnosti, klimatizaci tak bude mít asi 35 % evropských domácností. S rostoucím počtem zařízení bude stále důležitější nejen jejich účinnost, ale také způsob používání.
Spotřebu klimatizace ovlivňuje její typ a výkon, velikost chlazeného prostoru, rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou i stav budovy. Významnou roli však hraje také řízení. Jednotka ponechaná celý den na stejném nastavení může chladit i ve chvíli, kdy je místnost prázdná, někdo otevřel okno nebo by k udržení přijatelné teploty stačilo stínění.
Nejdříve zastínit a vyvětrat, teprve potom chladit
Petr Skála, Country Manager společnosti LOXONE pro Česko, upozorňuje především na provoz administrativních budov. Klimatizace v nich podle jeho zkušeností někdy pracují při otevřených oknech, chladí neobsazené kanceláře nebo běží naplno, přestože by stačilo zatáhnout venkovní žaluzie či využít chladnější noční vzduch.
Automatizovaný systém může provoz průběžně přizpůsobovat. Po propojení jednotlivých technologií reaguje na přítomnost lidí, stav oken, aktuální počasí i dostupnou energii. Když obyvatelé odejdou z domu nebo zaměstnanci opustí kancelář, přepne chlazení do úsporného režimu. Před jejich návratem může interiér znovu ochladit. Při otevření okna klimatizaci omezí nebo vypne.
Podobné pořadí doporučuje také Evropská agentura pro životní prostředí. Potřebu aktivního chlazení má nejdříve snížit stínění, izolace a přirozené větrání ve vhodnou denní dobu. Zbývající potřebu chlazení pak mohou pokrýt energeticky účinná zařízení, přednostně napájená z obnovitelných zdrojů.
Mezinárodní energetická agentura uvádí, že zvýšení nastavené teploty klimatizace o 1 °C může snížit její spotřebu až o 10 %. Chytrý termostat může spotřebu energie na chlazení omezit o 15 % nebo více. Pozornost si zaslouží také údržba, protože zanesený filtr může výkon klimatizace zhoršit o 5 až 15 %.
LOXONE ve své tiskové zprávě uvádí, že automatizované řízení klimatizace přineslo v porovnání s manuálním ovládáním průměrnou úsporu energie přibližně 30 %. U některých projektů, v nichž se současně optimalizovalo řízení fotovoltaiky s ohledem na spotové ceny elektřiny, firma zaznamenala úspory až 80 %. Jde o zkušenosti společnosti z konkrétních realizací. Výsledek jednotlivé budovy závisí na jejích vlastnostech, použitých technologiích a způsobu provozu.
Propojení s fotovoltaikou umožňuje využít přebytky vyrobené elektřiny k předchlazení interiéru. Zvyšuje se tím vlastní spotřeba energie a omezují přetoky do distribuční sítě. LOXONE tento způsob řízení přirovnává k dočasnému využití budovy jako baterie, podobně jako se přebytečná energie ukládá do akumulační nádrže na teplou vodu.
Chlazení nenahrazuje přísun čerstvého vzduchu
Samotná teplota není jediným parametrem vnitřního prostředí. Klimatizace se v popisovaném systému stará o tepelný komfort, zatímco větrání s rekuperací tepla zajišťuje přísun čerstvého filtrovaného vzduchu a odvádění odpadního vzduchu.
Chytrá domácnost není pár aplikací v telefonu. Opravdu chytrý dům funguje automaticky
Tato kombinace je důležitá především v moderních kancelářských budovách a školách. Okna v nich někdy nelze otevřít, případně přirozené větrání nestačí pro větší počet lidí. Automatické řízení může sledovat venkovní teplotu, koncentraci oxidu uhličitého a obsazenost místností. Na základě těchto údajů rozhoduje, zda postačí noční ochlazení pomocí větrání, nebo je nutné spustit klimatizaci.
Michal Mareš z technické podpory společnosti Zehnder upozorňuje, že chladný vzduch sám o sobě nezaručuje kvalitní vnitřní prostředí. Propojení klimatizace a řízeného větrání umožňuje současně reagovat na teplotu, kvalitu vzduchu i aktuální obsazenost budovy.
Mění se také požadavky zákazníků. Petr Siváň, vedoucí technické podpory společnosti CS-MTRADE, říká, že se lidé dříve zajímali především o výkon a spotřebu klimatizace. Nyní se častěji ptají na její spolupráci se stíněním, větráním nebo fotovoltaikou. Koordinovaný provoz jednotlivých technologií podle něj umožňuje klimatizaci pracovat plynuleji a šetrněji, což se může pozitivně projevit také na její životnosti.
Petr Siváň se chytrému řízení klimatizace věnuje také v podcastu Kdopak to řídí. Vedle propojení s dalšími technologiemi probírá správný návrh a umístění jednotek i možnost využít klimatizaci k vytápění během přechodného období na jaře a na podzim.
Zdroje: crestcom.cz, energy-efficient-products.ec.europa.eu, iea.org
