Chtěl ovládat svůj vysavač gamepadem. Omylem získal přístup k téměř 7 000 cizím domácnostem

Chytrý spotřebič už dávno není jen přístroj, který vysává, přehrává obraz nebo hlídá dítě. Jakmile se připojí k internetu, dostane mobilní aplikaci a začne komunikovat s cloudem, mění se zároveň v další zařízení, přes které mohou z domácnosti odcházet data. A těch může být podstatně více, než si majitel při nákupu uvědomuje.

Robotický vysavač si může pamatovat půdorys bytu a rozložení jednotlivých místností. Televize dokáže pracovat s informacemi o sledovaném obsahu a používaných aplikacích. Internetová dětská chůvička zase přenáší obraz a zvuk z dětského pokoje. Samotné tyto funkce nejsou problémem. Důležité je, kde získané informace končí, kdo k nim má přístup a zda se výrobce bude o zabezpečení zařízení starat i několik let po jeho prodeji.

Vysavač zná byt, televize zase divácké návyky

Rozdíly mezi jednotlivými chytrými spotřebiči jsou značné. Robotické vysavače běžně vytvářejí mapy domácnosti, rozpoznávají místnosti a ukládají historii úklidu. Z nastavených harmonogramů lze současně zjistit, kdy se zařízení obvykle vydává uklízet. Některé pokročilejší modely navíc používají kamery nebo mikrofony.

Podobně fungují i další součásti chytré domácnosti. Televizory mohou zaznamenávat používané aplikace a sledovaný obsah. U některých modelů se používá technologie automatického rozpoznávání obsahu označovaná jako ACR. Ta dokáže identifikovat, co se na obrazovce přehrává, a to nejen ve streamovacích aplikacích. Consumer Reports upozorňuje, že může pracovat také s obsahem z televizního vysílání nebo připojených zařízení.

Ještě citlivější je situace u internetových kamer a dětských chůviček. Do cloudu mohou přenášet obraz a zvuk z místností, které patří k nejvíce soukromým částem domácnosti. V květnu 2026 například bezpečnostní výzkum upozornil na problém týkající se přibližně 1,1 milionu kamer a chůviček vyráběných společností Meari Technology. Zranitelnost mohla podle zjištění zpřístupnit živý obraz, fotografie, e-mailové adresy nebo přibližnou polohu uživatelů.

Ani zařízení bez kamery přitom nejsou z pohledu soukromí úplně bezvýznamná. Chytré zásuvky, světla, termostaty nebo připojené domácí spotřebiče mohou podle způsobu používání vytvářet informace o běžném režimu domácnosti. Jednotlivý údaj nemusí sám o sobě mnoho znamenat, jejich kombinace ale může ukázat například to, kdy se zařízení pravidelně používají nebo kdy domácnost funguje v obvyklém režimu.

Chytrá domácnost není pár aplikací v telefonu. Opravdu chytrý dům funguje automaticky

Jeden vysavač otevřel přístup k tisícům dalších

Velmi názorný příklad přinesl letos robotický vysavač DJI Romo. Bezpečnostní problém odhalil Sammy Azdoufal, když se pokoušel upravit ovládání vlastního vysavače tak, aby jej mohl řídit pomocí gamepadu PlayStation 5.

Místo přístupu pouze ke svému zařízení zjistil, že mu servery zpřístupňují také informace z tisíců dalších robotů. Během testování se objevily údaje přibližně ze 7 000 vysavačů ve 24 zemích.

Dostupné přitom nebyly pouze technické informace. Výzkumník dokázal pracovat s živým obrazem z kamer, zvukem z mikrofonů a mapami domácností. Zařízení zároveň předávala informace o místnostech, průběhu úklidu, stavu baterie nebo překážkách a z IP adres bylo možné přibližně určit jejich polohu.

DJI po upozornění přístup postupně omezilo. The Verge následně uvedl, že skener použitý při testování už k robotům přístup neměl. Celý případ ovšem dobře ukázal, jak citlivá data mohou dnešní spotřebiče zpracovávat a jak velký dopad může mít chyba v cloudové infrastruktuře.

Samotná země výroby přitom nevypovídá o tom, zda je zařízení bezpečné. Podstatnější je transparentnost výrobce. Zákazník by měl mít možnost zjistit, kam jeho data putují, jak jsou chráněna a jak dlouho bude výrobek dostávat bezpečnostní aktualizace.

Například Kärcher u svých robotických vysavačů výslovně uvádí, že komunikace mezi aplikací a robotem probíhá přes cloudové servery umístěné pouze v Německu. Výrobce zároveň deklaruje pravidelné aktualizace systému a aplikace.

Při nákupu už nestačí porovnávat jen cenu a výkon

U spotřebiče připojeného k internetu proto dává smysl věnovat pozornost i věcem, které v běžném srovnávači parametrů často nejsou vidět. Patří mezi ně především délka softwarové podpory, způsob nakládání s daty, umístění serverů a možnost některé funkce deaktivovat.

Chytré zásuvky udělají z každého spotřebiče chytré zařízení

Výhodou může být také zařízení, které dokáže alespoň část funkcí používat bez trvalého spojení s cloudem. U už zakoupených výrobků má význam pravidelně instalovat aktualizace, používat silná a unikátní hesla a aktivovat vícefaktorové ověření všude, kde ho výrobce nabízí. U větší chytré domácnosti lze připojené spotřebiče také oddělit od počítačů a dalších zařízení s citlivými daty.

Postupně se mění i pravidla na evropské úrovni. Akt o kybernetické odolnosti, známý jako Cyber Resilience Act, zavádí povinnosti pro výrobce hardwaru a softwaru s digitálními prvky. Počítá mimo jiné s řešením zranitelností a poskytováním bezpečnostních aktualizací během stanovené doby podpory.

Nařízení vstoupilo v platnost už v prosinci 2024, jednotlivé části se ale zavádějí postupně. Od 11. září 2026 začnou platit povinnosti týkající se hlášení aktivně zneužívaných zranitelností a závažných bezpečnostních incidentů. Hlavní část pravidel se začne uplatňovat 11. prosince 2027.

Při výběru chytrého spotřebiče tak může být několik stovek korun ušetřených při nákupu méně podstatných než informace, které zařízení během dalších let získá o domácnosti. Cena, výkon a výbava zůstávají důležité, ale u připojených výrobků už by vedle nich mělo stát také zabezpečení, soukromí a délka podpory.

Zdroje: theverge.com, theguardian.com, consumerreports.org