Nahý ve FaceTimu? Teď už ne. Apple zapnul autocenzuru

V testovací verzi iOS 26 se objevila nová funkce, která vzbudila zájem i rozpaky. Pokud FaceTime zaznamená, že se během hovoru někdo svléká, automaticky přeruší přenos obrazu i zvuku. Na obrazovce se následně objeví upozornění s informací, že došlo k detekci citlivého obsahu. Uživatel pak dostane na výběr: pokračovat, nebo hovor ukončit.

Tahle novinka není úplně náhodná. Apple ji oficiálně označuje jako „Sensitive Content Warning“ a jde o součást širší iniciativy zvané Communication Safety, která má chránit hlavně děti před nevhodným obsahem, například v konverzacích nebo při videohovorech. V dospělých účtech by měla být funkce ve výchozím stavu vypnutá. Jenže v betaverzi systému se objevila i tam, kde by neměla.

Chyba, nebo záměr?

Zahraniční média jako 9to5Mac, Tom’s Guide nebo PetaPixel potvrzují, že funkce je skutečně aktivní i u běžných (dospělých) uživatelů, a to i když ji mají vypnutou. Vysvětlení? S největší pravděpodobností jde o chybu v betaverzi. Někteří ale spekulují, že Apple tímto způsobem testuje reakce veřejnosti a hledá limity pro možnou budoucí implementaci.

In iOS 26 FaceTime will pause the Video if you’re undressing while on a FaceTime call here’s the on screen prompt warning that you get asking if you would like to resume audio and video or End the call.👇 pic.twitter.com/fBs0aKUPCy

— iDeviceHelp (@iDeviceHelpus) July 2, 2025

Jisté je jedno, funkce využívá tzv. on-device strojové učení. Veškerá analýza videa se tedy odehrává přímo na zařízení, bez nutnosti odesílat data na servery Applu. Firma k tomu používá specializovaný hardware Neural Engine. Tento přístup odpovídá dlouhodobé strategii Applu chránit soukromí uživatelů a současně posilovat bezpečnost.

Kontext, který nejde přehlédnout

Apple má s tímto typem technologií složitou historii. V roce 2021 čelil silné kritice kvůli plánu skenovat fotografie uživatelů na přítomnost dětské pornografie (tzv. CSAM). Ačkoliv měl být celý proces rovněž založený na on-device technologiích, obavy z možného zneužití byly tak silné, že firma nakonec celý projekt zrušila.

Nynější přístup je opatrnější. Apple netestuje plošné skenování, ale spíše cílené zásahy do konkrétních funkcí, jako je právě FaceTime. Technologicky je vše uzavřeno do zařízení samotného – Apple k obsahu hovoru nemá přístup. Jenže i tak to otevírá staronovou debatu: ochrana versus svoboda.

Cenzura nebo ochrana?

Zastánci nové funkce argumentují jasně: jde o prevenci před nevyžádanou nahotou nebo tzv. groomingem, tedy manipulativním chováním vůči dětem. Kritici naopak upozorňují na zásah do soukromé komunikace mezi dospělými, zvlášť pokud je funkce aktivní i tam, kde by být neměla.

Zajímavé je i srovnání s konkurencí. Zatímco WhatsApp nebo Signal se drží přístupu maximálního soukromí a spoléhají na hlášení od uživatelů, Google Meet moderuje obsah přímo na svých serverech. Apple si razí vlastní cestu: automatická detekce probíhá lokálně a rozhoduje v reálném čase a bez lidského zásahu.

Otázka ale zní: co bude dál? Pokud dnes systém detekuje svlékání, nemůže zítra vyhodnocovat třeba „nevhodné“ názory nebo politická prohlášení, pokud by to vyžadoval například autoritářský režim? A co když se technologie splete – třeba kvůli odstínu pleti, oblečení nebo konkrétnímu pohybu?

Apple se zjevně snaží skloubit technologii, bezpečnost a soukromí. Ale právě v tom spočívá tenká hranice. Rozhodnutí, zda funkci vnímat jako ochranný prvek, nebo jako první krok k cenzuře, zůstává na každém z nás.