Manarola: Vesnice, která vypadá jako pohlednice, ale realita je ještě silnější

Městečko Manarola najdete v Itálii zhruba 100 kilometrů jihovýchodně od Janova, na členitém pobřeží Cinque Terre. Na mapě působí nenápadně a i ve skutečnosti jde spíš o malou vesnici s jen několika stovkami obyvatel. Jenže právě tady se ukazuje, že velikost není to hlavní. Manarola si už po staletí drží tvář místa, které vypadá jako živá pohlednice.

Vesnice vyrostla na vysoké terasovité skále tyčící se nad mořem. Domy jsou „nalepené“ na strmý skalní výběžek a jejich fasády hrají barvami, které jsou vidět do dálky nad širým mořem. Když se k tomu přidá malé přístaviště s rybářskými čluny, vinice stoupající do kopců a tyrkysová hladina pod útesy, vzniká obraz, který si lidé pamatují ještě dlouho po návratu domů.

Barevná skála, která proslavila celou vesnici

Manarola je postavená na skále přibližně 70 metrů nad hladinou moře. Nejde ale jen o výšku. Zásadní je celková skladba zástavby, terasy, úzké průchody a domy, které se obracejí směrem k moři a vytvářejí charakteristickou kulisu Cinque Terre.

První domy se na skále začaly stavět už ve 12. století. Zajímavé je, že si Manarola dokázala svůj vzhled uchovat několik staletí. Místo dlouhou dobu patřilo k hůře přístupným, takže ho výrazně nenarušili ani developeři, ani masový turistický provoz v době, kdy se teprve rozjížděl. Přesto se pověst Manaroly šířila. Na přelomu 19. a 20. století ji na několika obrazech zachytil italský malíř Antonio Discovolo.

Střed vesnice tvoří středověké jádro s hlavní „páteří“ v podobě ulice Via Discovolo. Právě ta vede od železniční stanice až k moři a soustředí typický ruch Manaroly. Ulička je plná obchůdků, kaváren, vináren i menších galerií a zároveň je dobrým orientačním bodem, protože v Manarole se pořád chodí nahoru a dolů. Strmé, úzké uličky carrugi tu vedou k moři a často překvapí tím, jak prudké dokážou být.

Přístav, koupání ve skalách a atmosféra u vody

Manarola nemá klasickou pláž, zato nabízí přírodní koupání ve skalách. Přístavní zátoka se během dne mění v hlavní místo pro odpočinek, opalování i pozorování dění u vody. Od rána do podvečera tu bývá živo, lidé sedí na kamenech, sledují rybáře a někteří si užívají i skákání do moře z plošin a útesů.

Do vody se dá dostat překvapivě snadno díky schodům vytesaným do skály. V přístavní části bývají i barevné čluny a když je moře rozbouřené, vytahují se lodě podél hlavní cesty na suchou zem. I bez písečné pláže patří místní koupání k tomu nejlepšímu, co Manarola nabízí, hlavně pro hlubší vodu a čistotu, která je pro Cinque Terre typická.

Kdo chce, může si dát oběd u vody. U malého náměstíčka vedle přístavu fungují rybí restaurace a celá oblast kolem přístaviště má příjemně pomalé tempo, které k tomuto kusu Ligurie sedí.

Památky, vyhlídky a vinařská tradice

Mezi nejznámější památky patří Kostel Narození Panny Marie, tedy Chiesa di San Lorenzo. Byl postaven v roce 1338 v ligurském gotickém stylu. Zaujme rozetou z bílého mramoru i vysokou samostatně stojící zvonicí, která je pro Manarolu typickým orientačním prvkem.

Vinařská tradice je tu vidět doslova na každém kroku. Nad vesnicí se zvedají prudké vinice, které jsou základem pro výrobu vyhlášeného vína Sciacchetrà. Mnoho domů má na střechách sušárny hroznů právě pro jeho výrobu. Zajímavostí, která tuto tradici připomíná přímo v ulicích, je starý lis na víno Torchiatoio. Dá se zahlédnout při procházce vesnicí a nenápadně připomíná, že Manarola nebyla vždy hlavně „fotomístem“, ale především místem práce na svazích nad mořem.

A pokud jde o výhledy, za návštěvu stojí Belvedere nad přístavem. Vyhlídka na skále západně od přístaviště nabízí jedny z nejlepších pohledů na barevné domy i pobřeží.

K místnímu jídlu se přirozeně hodí jednoduchá ligurská klasika. Čerstvá pasta s pestem, fritované ryby, mořské plody na grilu a také ančovičky z Monterossa patří k tomu, co se v oblasti běžně doporučuje.

Cesta lásky, vinice nad vesnicí a trasy pro pěší

Manarola je krásná sama o sobě, ale velkou část zážitku dělají i místní stezky. Nejslavnější je Via dell’Amore, „cesta lásky“, která spojuje Manarolu s Riomaggiore. Trasa vede podél pobřeží a na několika místech prochází útesy tunely, které lidé vyzdobili graffiti. Mezi nimi se objevují milostné vzkazy, jména a iniciály zamilovaných dvojic, a právě to přispělo k tomu, že se označení Via dell’Amore vžilo a používá se dodnes.

Stezka bývá občas uzavřená kvůli sesuvům půdy. Zároveň platí, že byla znovu otevřena veřejnosti v roce 2024, poté co zůstala uzavřená v letech 2012 až 2024 po sesuvu. Turisté do ní vstupují z Riomaggiore směrem k Manarole na jednosměrné trase.

Kdo hledá klidnější variantu, může zvolit cestu přes horní vinice. Trasa Manarola – Volastra – Corniglia je méně frekventovaná než pobřežní úseky, ale velmi malebná. První část má prudké stoupání, uvádí se až 1200 schodů. Kdo se mu chce vyhnout, může využít autobus z Manaroly do Volastry za 2 eura, který obvykle jezdí jednou za hodinu. Dál už vede cesta po úzkých terasách s vinicemi, které drží suché kamenné zídky. Výhledy na Středozemní moře patří k těm, kvůli kterým se sem lidé vracejí. Tato trasa je zdarma a není potřeba žádný turistický pas.

Jak se do Manaroly dostat a co čekat s parkováním

Nejpohodlnější cesta do Manaroly vede vlakem. Pět vesnic Cinque Terre leží na železniční lince Janov – La Spezia – Pisa a spoje jezdí často z Milána, Janova i Pisy. Monterosso je jediná z vesnic Cinque Terre, kterou obsluhují dálkové vlaky Intercity. Při příjezdu ze severu, například z Milána nebo Janova, je možné dojet Intercity přímo do Levanta nebo Monterossa a tam přestoupit na místní Cinque Terre Express, který pokračuje do Manaroly. Při příjezdu z jihu se jede Intercity do La Spezie a pak se přestupuje na lokální vlak do Manaroly.

Letadlem se jako nejpraktičtější vstupní body uvádějí letiště Milano Malpensa a Pisa International Airport Galileo Galilei. Z letiště v Pise se dá do pěti minut dostat na stanici Pisa Centrale pomocí People Mover a odtud pokračovat přímým Intercity nebo regionálním vlakem do La Spezie, kde se navazuje místním Cinque Terre Express do Manaroly.

Autem se do Cinque Terre dojet dá, pokud nevadí úzké a klikaté silnice. Z Janova nebo Livorna se využívá dálnice A12, z Parmy A15, výjezd je u La Spezie. Poté se sledují směrovky na Portovenere a Cinque Terre a následně na Manarolu. Samotná Manarola je ale uzavřená pro soukromou automobilovou dopravu, takže do města se autem nevjíždí. K dispozici jsou dvě parkoviště, Posella a Acquarino, zhruba 10 až 15 minut pěšky od vesnice. Uváděné sazby parkování jsou 2,50 eura za hodinu, 20 eur za 24 hodin, 35 eur za 2 dny, 50 eur za 3 dny, 65 eur za 4 dny, 80 eur za 5 dnů, 100 eur za 6 dnů a 120 eur za 7 dnů. Při příjezdu do Manaroly je navíc někdy možné najít i bezplatná místa podél silnice.

Zdroje: cestovinky.cz, italieonline.cz, cinqueterre.eu.com