Který pruh jede v koloně nejrychleji? Data ukázala jasného favorita

Když se provoz na dálnici téměř zastaví, řidiči obvykle začnou sledovat, zda sousední pruh nejede rychleji. Nizozemská analýza 457 situací s kolonou ukázala, že statistická výhoda skutečně existuje. Nejrychlejší bývá levý pruh, ve kterém se jelo v průměru o 2,2 km/h rychleji. Výsledek ale neznamená, že se vyplatí při každém zpomalení přejíždět z jednoho pruhu do druhého.

Rychlosti v jednotlivých pruzích zkoumali Marthe Uenk-Telgen a Bas Bijvoet z nizozemského dopravního datového portálu Nationaal Dataportaal Wegverkeer, známého pod zkratkou NDW. Analýzu provedli na žádost zpravodajského webu NU.nl a zaměřili se na ranní špičky v pondělí, úterý a čtvrtek, kdy v Nizozemsku vzniká nejvíce kolon.

NDW pro potřeby měření označoval za kolonu situaci, při které rychlost na dobu delší než pět minut klesla pod 50 km/h. Za ukončenou ji považoval až tehdy, když rychlost zůstala déle než pět minut nad hranicí 60 km/h.

Výsledky popisují provoz na sledovaných nizozemských komunikacích. Nejde o měření českých dálnic ani o záruku, že levý pruh bude nejrychlejší v každé konkrétní koloně.

Levý pruh dominoval hlavně na komunikacích se čtyřmi pruhy

Na dálnicích se dvěma jízdními pruhy v jednom směru byl levý pruh nejrychlejší ve více než 90 % sledovaných případů. U komunikací se třemi pruhy vyhrál v 88 ze 103 kolon, což odpovídá podílu 85,4 %.

Nejvýraznější výsledek přinesly komunikace se čtyřmi pruhy v jednom směru. Levý pruh byl nejrychlejší v 97,4 % zaznamenaných případů. Oproti prostředním pruhům se v něm jelo v průměru přibližně o 7,5 km/h rychleji.

Ani tak vysoký podíl neznamená, že levý pruh zvítězil pokaždé. Rozdíl také nelze automaticky převést na konkrétní časovou úsporu při každé jízdě, protože ta závisí na délce kolony a na tom, jak dlouho v ní vozidlo zůstane.

Není jen pro kamiony: pravda o „tajemném“ pruhu na českých dálnicích

Uenk-Telgen a Bijvoet provedli obdobnou analýzu už v roce 2016 a také tehdy označili za nejrychlejší levý pruh. V novějších datech vycházel levý pruh jako nejrychlejší ještě častěji. Výzkumníci současně upozornili, že v něm nemusí být jízda tak komfortní. Vozidla zde podle jejich pozorování výrazněji zrychlují a brzdí.

Instruktor Ismaël Van Reede z nizozemské autoškoly Rijles zonder Stress proto doporučuje upřednostnit klidnější jízdu vpravo. Podle něj musí řidič v levém pruhu věnovat větší pozornost častějšímu brzdění a rozjíždění. Pokud se navíc objeví porucha vozidla, bývá z levého pruhu obtížnější dostat se k odstavnému pruhu nebo k nejbližšímu sjezdu.

Sousední pruh se může zdát rychlejší, i když není

Pocit, že vedlejší pruh postupuje rychleji, může vzniknout kvůli způsobu, jakým řidič pohyb kolony vnímá. Více pozornosti přitahují okamžiky, kdy vozidla vedle projíždějí dopředu, zatímco chvíle, během nichž sousední pruh stojí, se do paměti zapisují méně výrazně.

Starší analýza NDW tento jev vysvětlovala na modelovém úseku dlouhém čtyři kilometry. V jednom pruhu se rychlost střídala mezi 20 a 40 km/h, zatímco druhý pruh udržoval stejnou průměrnou rychlost bez větších výkyvů. Průjezd oběma pruhy trval devět minut.

Řidič v prvním pruhu však strávil šest z devíti minut nižší rychlostí. Během této doby viděl vozidla ve vedlejším pruhu postupovat dopředu, a proto mohl získat dojem, že zvolil pomalejší pruh. Celkový čas byl přitom v modelovém příkladu stejný.

Přejíždění mezi pruhy navíc nezaručuje, že řidič získá výhodu pruhu, který právě vypadá rychlejší. Studie z roku 2016 sledovala čtyři dálniční úseky během 64 ranních špiček. Ve více než polovině zkoumaných případů přinesla změna pruhu časovou úsporu kratší než jedna minuta.

Při samostatném porovnání nejrychlejšího a nejpomalejšího pruhu na úseku dlouhém pět kilometrů činil průměrný rozdíl čtyři až šest minut. Tento výpočet však předpokládal, že všichni řidiči zůstanou po celou dobu ve zvoleném pruhu.

Statistickým vítězem nizozemského měření je tedy levý pruh. Data ale neposkytují stejně přesvědčivý argument pro neustálé přejíždění mezi pruhy. Většina sledovaných změn přinesla úsporu kratší než jedna minuta a dočasný pohyb sousedního pruhu nemusí vypovídat o jeho rychlosti během celé kolony.

Zdroje: autoviny.sk, nl.linkedin.com, autoweek.nl