Baterie vás už nemá nutit vyhodit celý přístroj. EU zavádí nová pravidla

Evropa si bere na mušku jednu z nejčastějších slabin moderní elektroniky: baterii. Od 18. února 2027 začal v celé Evropské unii platit požadavek, aby byla baterie v řadě zařízení snadno vyměnitelná. A to buď přímo koncovým uživatelem, nebo nezávislým odborníkem. Smysl je jednoduchý. Když baterie doslouží, nemá to automaticky znamenat konec telefonu, vysavače nebo jiného přístroje.

Změna se bude týkat nově uváděných výrobků. Dopadne tedy na konstrukci spotřebičů, servisní zázemí, dostupnost náhradních dílů a v konečném důsledku i na to, kolik budou některé produkty stát.

Co přesně EU mění a proč to řeší

Za novými pravidly stojí nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích, které sjednocuje přístup k bateriím napříč celým jejich životním cyklem. Neřeší jen samotnou vyměnitelnost, ale i to, jak mají být baterie označované, jak se s nimi má nakládat po skončení životnosti a jak se má podporovat recyklace.

Součástí regulace je také zavedení digitálního pasu baterie a QR štítku, přes který půjde dohledat informace o složení, původu, uhlíkové stopě i možnostech opravy a recyklace. Celkový cíl míří na tři věci: prodloužit životnost výrobků, omezit elektroodpad a zvýšit využívání recyklovaných materiálů při výrobě nových baterií. Zároveň to ale znamená vyšší nároky na výrobce, hlavně v konstrukci, dokumentaci a servisu.

Baterie už není jen problém mobilů

Když se řekne výměna baterie, většina lidí si vybaví telefon nebo notebook. Jenže dobíjecí akumulátory jsou dnes prakticky všude. V domácnosti je najdete u tyčových i robotických vysavačů, u drobných kuchyňských spotřebičů nebo u zařízení osobní péče. A právě tady často baterie rozhoduje o tom, jestli přístroj bude sloužit dlouhé roky, nebo skončí v šuplíku jen proto, že už „neudrží“ kapacitu.

Typický příklad jsou tyčové a robotické vysavače. Baterie často vydrží jen několik let, zatímco motor a konstrukce mohou fungovat výrazně déle. U značky Sencor je podle dostupných informací běžná záruka na motor 10 let, zatímco na baterii platí standardní dvouletá záruka na kapacitu. „Pro zákazníka je frustrující, když přístroj funguje, ale kvůli baterii ho musí odložit nebo složitě řešit servis. Právě tady dává opravitelnost skutečný smysl,“ říká Martin Štancl, produktový manažer značky Sencor.

Elektrokola čeká velká změna: EU chystá sjednotit jejich nabíjecí konektor

Sencor zároveň upozorňuje, že u části akumulátorových produktů už dnes počítá s baterií jako se spotřebním dílem a výměnu řeší přes autorizovaný servis, někdy i přímo uživatelem. Od roku 2027 se ale podobný přístup stane očekávaným standardem pro mnohem širší spektrum výrobků.

Pro výrobce to není „drobnost“. Mění se vývoj, servis i plánování

Z pohledu zákazníka zní pravidlo jednoduše. Baterie odejde, vymění se. Pro výrobce to ale znamená zásah do celého řetězce, od návrhu produktu až po dlouhodobou podporu. Regulace totiž prodlužuje očekávaný životní cyklus výrobků a tlačí firmy k tomu, aby už při uvedení modelu na trh počítaly s tím, jak zajistí servis, náhradní díly i podporu v delším horizontu.

„Tyto změny se přirozeně promítnou do nákladové struktury výrobců a mohou ovlivnit i konečné ceny spotřební elektroniky. Firmy budou muset mnohem přesněji plánovat, jak dlouho budou jednotlivé modely podporovat, v jakém objemu držet náhradní díly a jaké servisní kapacity k nim zajistit. Regulace posiluje dlouhodobý přístup k výrobkům, ale zároveň klade vyšší nároky na finanční a provozní plánování,“ vysvětluje Miloslav Rut, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Zdražení ale nemusí být všude stejné. Rut dodává, že u vysoce konkurenčních segmentů, například sluchátek nebo přenosných reproduktorů, se dá čekat spíš tlak na to, aby výrobci vyšší náklady „spolkli“ v maržích. Mírné zdražení je pravděpodobnější u kategorií, kde je cenová citlivost trhu nižší.

Technické detaily, testování a riziko zpoždění

Dopad se neměří jen penězi. Nová pravidla zasahují i do toho, jak firmy vyvíjejí a schvalují nové produkty. „Nová regulace nepředstavuje dílčí technickou úpravu, ale komplexní zásah do konstrukčního návrhu, procesů posuzování shody i interního řízení kvality. Výrobci musí zvládnout vývoj nových konstrukčních řešení, absolvovat rozšířené testování bezpečnosti a funkční shody, aktualizovat technickou dokumentaci a nastavit interní procesy tak, aby dlouhodobě plnily regulatorní požadavky v celém životním cyklu výrobku. Subjekty, které s přípravou na tyto změny nezačaly v dostatečném předstihu, mohou mít s ohledem na účinnost požadavků od roku 2027 významný implementační deficit,“ upozorňuje Luboš Cinek, expert značky Sencor na oblast regulací.

Podle odborníků navíc nejde o typ legislativy, kde by se dalo spoléhat na dlouhá přechodná období. „Evropská legislativa někdy dává členským státům flexibilitu v implementaci, výrobci se pak například mohou spolehnout na přechodná období. V tomto případě to tak ale není. Aby byly zajištěné rovné podmínky na trhu, nařízení má pevně daný harmonogram a výrobci s ním musí pracovat v podobě, v jaké se na ni členské státy a europoslanci dohodli. Zároveň je potřeba počítat s tím, že v případě nesplnění požadavků mohou následovat sankce,“ říká Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Jedna nabíječka na všechno? V Evropě začne tichá revoluce v nabíjení

Digitální pas baterie a tlak na cirkulární ekonomiku

Vedle opravitelnosti přichází i druhá výrazná změna. Digitální pas baterie má shromažďovat informace o jejím složení, původu, uhlíkové stopě a možnostech oprav i recyklace. Přes QR kód půjde tyto údaje snadno zjistit.

„Smyslem tohoto nástroje je zvýšit transparentnost v celém životním cyklu výrobku a podpořit přechod k cirkulární ekonomice a tedy i rozšíření možností druhotného využití významných surovin, kde se s bateriemi i elektronikou počítá jako s dlouhodobými zdroji, nikoli jako s jednorázovým zbožím,“ doplňuje Daněk.

Pro uživatele má výsledkem být hlavně větší možnost volby. Někde půjde baterii vyměnit svépomocí, jinde bude rozumnější a bezpečnější servis. „Smyslem regulace není přenést odpovědnost na zákazníky, ale dát jim možnost volby. Někde si baterii vymění sami, jinde využijí servis. Důležité je, aby kvůli baterii nekončil celý výrobek,“ shrnuje Martin Štancl.

Elektroodpadu přibývá. A baterie v tom hrají čím dál větší roli

Tlak EU nevznikl ve vzduchoprázdnu. Elektroodpad podle dat Eurostatu patří k nejrychleji rostoucím druhům odpadu v Evropě i v Česku a bateriová zařízení na tom mají stále větší podíl. V roce 2023 se v EU sebralo v průměru 11,6 kg elektroodpadu na obyvatele, přičemž méně než polovina vyřazených zařízení se skutečně recykluje.

Česká republika si v tomto srovnání vede nadprůměrně. V roce 2023 se u nás zrecyklovalo 171 790 tun elektroodpadu, což znamenalo meziroční nárůst o 11 %. Přesto v celé EU míří k recyklaci jen zhruba 49 % přenosných baterií. Nová regulace chce tento podíl zvýšit na 63 % do roku 2027 a na 73 % do roku 2030. Některé země, například Belgie, už dnes sběr drží nad 60 %. Česko je podle dat ČSÚ na unijním průměru.

Zdroje: ČTK (Protext), Sencor