Osm pravidel, která pomohou ochránit psa při a po koupání

Koupání patří během horkých dnů k oblíbeným aktivitám mnoha psů. Pobyt ve vodě však automaticky neznamená, že je zvíře v bezpečí. Při dlouhém plavání se může přehřát a vyčerpat, během opakovaného aportování může spolykat nebezpečné množství vody a v hlubších místech mu hrozí tonutí. Roli hraje také kvalita vody, správně zvolená plovací vesta a dokonce i tvar hračky.

Intoxikace vodou může začít při obyčejném aportování

Intoxikace vodou nevzniká pouze tehdy, když pes najednou vypije velké množství z misky. Mnohem nenápadněji může vodu polykat během hry. Rizikové je dlouhé aportování, chytání proudu ze zahradní hadice, lovení vln nebo opakované plavání s hračkou v tlamě.

Pokud pes během krátké doby spolkne příliš mnoho sladké vody, může dojít ke zředění sodíku v krvi a rozvoji hyponatrémie. Buňky následně přijímají další vodu a zvětšují svůj objem. Zvlášť nebezpečný je otok mozkových buněk, který může způsobit nevratné poškození mozku, neurologické potíže a v nejtěžších případech smrt.

Mezi varovné příznaky patří nejistá chůze, ztráta koordinace, výrazná únava, slabost, nafouklé břicho, zvracení, nadměrné slinění, rozšířené zornice nebo skelný pohled. Pes může také vylučovat velké množství světlé moči. Vážný stav se může projevit potížemi s dýcháním, křečemi, kolapsem nebo bezvědomím.

Při podezření na intoxikaci vodou je nutné ihned kontaktovat veterináře. Stav se může zhoršovat velmi rychle a domácí léčba jej nevyřeší. Současně není namístě preventivně omezovat běžný přístup psa k misce s pitnou vodou. Riziko vzniká především při velkém příjmu vody během krátké doby.

Vodní hry by proto měly probíhat v kratších úsecích a s pravidelnými přestávkami na souši. Majitel by měl sledovat nejen únavu, ale také způsob, jakým pes hračku uchopuje a kolik vody při plavání nebo aportování polyká.

Mokrá srst neznamená, že se pes nepřehřívá

Ani chladná voda nevylučuje přehřátí. Plavání je pro psa fyzicky velmi náročné a organismus při něm vytváří teplo stejně jako při jiné intenzivní aktivitě. Zátěž dále roste, pokud pes opakovaně sprintuje ze břehu do vody, plave ve velkém vzrušení, vybíhá na rozpálený břeh a ihned pokračuje za další hračkou.

Z obyčejného vedra může být boj o život. Přehřátí psa začíná nenápadně

Mokrá srst proto není spolehlivým důkazem, že je pes dostatečně ochlazený. Některá zvířata navíc pokračují ve hře i ve chvíli, kdy už se blíží svému fyzickému limitu. Samotná ochota znovu skočit do vody tak nevypovídá o tom, zda má pes ještě dostatek sil.

Přehřátí se může projevit silným a zrychleným dýcháním, výrazným sliněním, slabostí, zmateností, zvracením, průjmem, křečemi nebo kolapsem. Při prvních potížích je potřeba aktivitu okamžitě ukončit, přesunout psa do chladnějšího prostředí a podle závažnosti příznaků vyhledat veterinární pomoc.

Prevencí jsou pravidelné přestávky ve stínu, stálý přístup k čerstvé pitné vodě a přizpůsobení délky aktivity počasí, kondici, věku a zdravotnímu stavu konkrétního psa.

Vesta pomůže v hlubší vodě, problémem může být i hračka

Sonda.cz doporučuje používat plovací vestu u nejistých plavců, v hlubší vodě a také při pobytu psa na paddleboardu nebo lodi. Vesta pomáhá držet psa nad hladinou, nenahrazuje však dohled člověka ani pravidelné přestávky. Majitel musí počítat s tím, že i zkušený plavec se může unavit.

Pozornost si zaslouží také tvar hračky. U kruhových pomůcek může pes při rychlém doběhu nebo skoku zachytit packu v otvoru. U zvířat, která mají k podobnému pohybu sklony, doporučuje Sonda.cz například rozdělit kruhový Puller na dvě části nebo zvolit hračku jiného tvaru.

Samostatným rizikem jsou sinice neboli cyanobakterie. Mohou se objevit zejména ve stojaté vodě během teplého počasí. Podezřelá voda může mít modrozelené nebo červenohnědé zbarvení, povlak, pěnu či shluky na hladině a někdy také zápach připomínající rozkládající se rostliny.

Pouhým pohledem nelze spolehlivě určit, zda konkrétní vodní květ produkuje toxiny. Pes by proto neměl plavat ani pít v místě, kde je podobný jev patrný. Toxiny mohou poškodit játra nebo nervový systém a způsobit slabost, zvracení, křeče, potíže s dýcháním, kolaps či úhyn. Při podezření na kontakt se sinicemi je vhodné opláchnout srst čistou vodou a bez prodlení zamířit na veterinární pracoviště.

Bezpečný pobyt u vody stojí především na nepřetržitém dohledu, kratších úsecích aktivity a včasném odpočinku. Pes, který chce stále aportovat nebo plavat, nemusí mít dostatek sil bezpečně pokračovat.

Zdroje: feedit.cz, ceske-novinky.cz, vet.cornell.edu, vcahospitals.com