Malý drink, lepší holandština. Výzkum pobavil i zaujal vědecký svět
28. 9. 2025Na vědeckých konferencích se obvykle očekává suchopárná akademická atmosféra, tedy prezentace, grafy a odborné diskuse. Realita ale někdy může být o dost zajímavější. Zvlášť když se sejdou lidé z celého světa a na rozlučkový večírek přinesou typické národní destiláty. Jeden večer, který měl být pouhou společenskou tečkou za běžnou konferencí, nakonec předznamenal objev, jenž později získal i vědecké ocenění. A to s jistou dávkou ironie.
Při mezinárodním setkání si totiž každý účastník dopřál ochutnávku domácí pálenky či whisky. Zkušenější pijáci dobře vědí, že míchat různé druhy alkoholu je cesta do pekel, ale odolat se nedalo. A právě v takové chvíli si jeden z účastníků poprvé uvědomil, že rozumí vtipu v cizím jazyce bez toho, aby musel napínat každou mozkovou buňku. Alkohol jako by otevřel dveře k plynulejšímu porozumění. Tehdy to působilo jen jako náhodná zkušenost, později se ale ukázalo, že jde o fenomén hodný vědeckého zkoumání.
Do seriózní podoby tento postřeh přetavili nizozemští badatelé. Zajímalo je, zda skutečně platí, že alkohol může pomoci s mluvením v cizím jazyce. Výsledky zveřejnili v časopise Journal of Psychopharmacology, který patří mezi uznávané vědecké tituly. Studie tak rozhodně nebyla jen nějakou žertovnou anekdotou.
Experimentu se zúčastnilo 50 rodilých mluvčích němčiny, kteří se učili holandsky. Vědci je rozdělili na dvě skupiny – jedné podali malou dávku alkoholu, druhé nápoj nealkoholický. Poté všichni s výzkumníkem vedli krátký rozhovor v nizozemštině. Jejich výkon zaznamenali a následně vyhodnotili rodilí mluvčí holandštiny, kteří netušili, kdo z účastníků byl střízlivý a kdo pod vlivem.
Výsledek? Skupina, která si před konverzací připila, byla hodnocena výrazně lépe, především pokud jde o výslovnost. Samotní účastníci přitom necítili, že by jim alkohol pomohl. V jejich vlastním sebehodnocení nebyl rozdíl. Jinými slovy: sklenička sice zjevně odbourala zábrany a zlepšila plynulost projevu, ale sebevědomí zůstalo stejné.
Alkohol ano, ale s rozumem. Češi mění své návyky v hospodách i barech
Na první pohled působí podobný výzkum jako banální potvrzení toho, co lidé dávno vědí z praxe. Jenže rozdíl mezi hospodskou zkušeností a seriózní studií je zásadní. Vědci dokázali, že efekt alkoholu na jazykové schopnosti není jen pocit, ale je měřitelný a reprodukovatelný. A i když samotné téma působí úsměvně, výsledky byly natolik originální, že jejich autoři získali Ig Nobelovu cenu. Ta sice vznikla jako parodie na slavná Nobelova ocenění, ale uděluje se jen výzkumům, které opravdu proběhly a mají reálný vědecký základ.
A tak lze s nadsázkou říct, že pokud si někdo při studiu cizí řeči připadá toporně, možná by mu pomohlo dát si deci vína. Jen by měl mít na paměti, že lepší výslovnost se nedá donekonečna nahrazovat přípitky. A také to, že vědci na podobné závěry přicházejí raději v laboratořích než u barového pultu.
