Ducati udělala z nejzákladnějšího základu motorku, která bude magnetem pro sběratele. Formula 73 je venku

Ducati udělala z nejzákladnějšího základu motorku, která bude magnetem pro sběratele. Formula 73 je venku

25. 2. 2026 0 Od Honza Polívka Foto: Ducati

Ducati občas umí limitovanými edicemi spíš jen pošťouchnout sběratele, než skutečně nabídnout něco nového. Formula 73 ale působí jinak. Na první pohled je to café racer se správnou dávkou nostalgie, na druhý překvapí tím, jak „civilní“ základ si pro tuhle proměnu vybrala. V jádru totiž stojí na Scrambleru, tedy na nejdostupnějších a zároveň nejklasičtějších základech, které Ducati v nabídce má.

Proč právě Formula 73 a kam míří odkaz

Název Formula 73 není náhodná hra s čísly. Připomíná model 750 Super Sport Desmo, který se představil na podzim 1973 jako první silniční Ducati s „L“ dvouválcem a desmodromickými rozvody. Tenhle stroj sám navazoval na závodní 750 Imola Desmo, se kterou Paul Smart a Bruno Spaggiari v roce 1972 vyhráli závod 200 Miglie di Imola. Právě sedmdesátá léta Ducati vnímá jako dobu, kdy se naplno potkaly výkon, styl a jasně čitelné tvary, a Formula 73 se k tomu hlásí bez zbytečných okolků.

Scrambler jako základ: technika zůstala, charakter se změnil

Z pohledu techniky je logické, že posloužil Scrambler. Je to model, který si pořád drží ocelový příhradový rám a hlavně vzduchem chlazený dvouválec Desmodue o objemu 803 cm³. V rámci edice se na motoru nic nepřekopávalo, zůstává výkon 73 koní i točivý moment 65,5 Nm. Z novinek stojí za zmínku stříbrné víko spojky a také to, že koncovka Termignoni je součástí standardní výbavy.

Největší rozdíl dělá předek, kola a posed

Právě výfuk ale není jediný prvek, který Formula 73 odlišuje. Dostala vyplétaná sedmnáctipalcová kola, přičemž tlumiče i brzdy zůstávají ve standardním provedení. Změnila se záď, která má nové sedlo i krovku pro místo spolujezdce, a hlavní roli hraje přepracovaný předek.

Dominantou je nízká kaplička ve stylu moderního café racer, doplněná charakteristickým světlometem s motivem „křížení“. K tomu přibývají řídítka typu clip-on uchycená pod horními brýlemi. Nejsou ale posazená extrémně nízko, Ducati je přizvedla tak, aby jízdní pozice nepůsobila vyloženě trestně při každodenním ježdění. Na brýlích nechybí plaketka se značením speciální edice a číslem konkrétního kusu. Celkem jich vznikne 873.

Rizoma, barevné ladění a zlatý pruh, který má smysl

Ducati přidala i sadu detailů, na nichž je vidět péče o celek. Část vznikla ve spolupráci s Rizomou. Nechybí frézované hliníkové páčky a rezervoáry, jiné stupačky, víčko nádrže ani zrcátka na koncích řídítek.

A pak je tu barevné provedení, které celou motorku uzemňuje do sedmdesátkového kontextu. Kombinuje stříbrnou a zelenkavou „aqua“ a stejným odstínem je lakovaný i rám. Zlatý pruh přes nádrž není jen dekorace. Odkazuje na závodní stroje ze sedmdesátých let, které měly laminátové nádrže s průsvitnou částí pro kontrolu hladiny paliva. Zde zlatý pruh symbolizuje benzín.

Majitelé mají dostat certifikát a také krabici s doplňky, mezi nimiž nechybí dobové fotografie původních modelů 750 Super Sport Desmo a 750 Imola Desmo. Ducati u podobných edic obvykle oficiálně ceny neuvádí. Jisté je spíš to, že při limitu 873 kusů nebude potřeba dlouho zjišťovat, jak rychle umí taková série zmizet.

Zdroje: bike-mania.cz, motorkari.cz, motorcycle.com