Monogamie už není jediná cesta: Proč jsou otevřené vztahy často šťastnější a důvěřivější

Celý život slyšíme, že ideální vztah je monogamní — dva lidé, jeden muž a jedna žena, věrní si navěky. Tohle přesvědčení je tak zakořeněné, že ho odborníci dokonce nazvali „mýtem nadřazenosti monogamie“. Jenže nejnovější velká studie, která se podívala na zkušenosti skoro 25 tisíc lidí, ukazuje, že to není tak jednoznačné.

Výzkum publikovaný v The Journal of Sex Research zjistil, že lidé v otevřených nebo nemonogamních vztazích jsou se svým partnerským i sexuálním životem stejně spokojení, někdy dokonce víc, než ti, co žijí v klasické monogamii. A to je docela překvapení, protože monogamie je pořád považovaná za tu „nejpřirozenější“ a „nejbezpečnější“ cestu.

Pro spoustu lidí je věrnost jasná věc — nevěra je pro ně nejen klasické milostné dobrodružství, ale třeba i líbání jazykem (což podle průzkumu e-shopu YOO.cz považuje za nevěru 86 % Čechů), flirt přes seznamku (81 %) nebo dokonce platonické city k někomu jinému (více než 70 %). Každý si ale hranice nastavuje jinak, a právě tohle dává smysl otevřeným vztahům, kde se pravidla domlouvají a otevřeně komunikují.

39 % Čechů žije single. Ztrátou kontaktů ani intimity ale netrpí

Australští vědci, kteří analyzovali data z posledních 17 let, se zaměřili na různé modely vztahů — od polyamorie (více milostných vztahů najednou), přes otevřené vztahy až po „monogamish“ vztahy, což jsou většinou monogamní páry, které si občas domluví výjimku. Ukázalo se, že lidé v těchto různých vztazích vykazují podobnou, často i vyšší míru spokojenosti než ti v klasické monogamii.

Co je možná ještě zajímavější, tak je fakt, že sexuální spokojenost byla u některých forem nemonogamie (například polyamorie nebo swinging) dokonce vyšší. A podle výzkumníků mají lidé v nemonogamních vztazích často větší důvěru k partnerům. Asi proto, že tohle všechno stojí na upřímné a otevřené komunikaci — všechno je na stole, žádné tajnosti.

Takže možná bychom se mohli přestat tak striktně držet toho starého obrazu „jeden a věrný až do smrti“ a začít vnímat, že vztahy mohou fungovat různě — hlavně když se lidé domluví a jsou k sobě upřímní.