Podle mladých lidí je dnes těžké se seznámit. Pětina navázala partnerský vztah online

Podle dvou třetin studentů středních a vysokých škol je dnes těžké se seznámit a navázat partnerský vztah. Myslí si to ve velmi podobné míře studenti napříč všemi věkovými skupinami. Možná i proto polovina studentů momentálně s nikým nechodí. Studenti, kteří vztah mají, se zdaleka nejčastěji seznámili ve škole. Každý pátý ale navázal partnerský vztah online – jde o druhý nejčastější způsob seznámení. Vyplynulo to z průzkumu mezi 1 400 studenty od 15 do 26 let. Průzkum v červenci 2024 uskutečnila společnost GTS Alive, která mimo jiné vydává a spravuje studentské a učitelské průkazy ISIC a ITIC.

„Studenti v průzkumu také charakterizovali partnerské vztahy, které vidí kolem sebe. Hodně zmiňovali špatnou komunikaci způsobenou i tím, že se dnes ve vztazích často všechno řeší přes zprávy na mobilu. Doba je uspěchaná a vztahy v důsledku také. Řada vztahů je instagramových, kdy záleží hlavně na pěkných fotkách směrem navenek. To ale neznamená, že by mezi mladými lidmi neexistovala i řada kvalitních, velmi pevných vztahů,“ říká ředitel GTS Alive Radek Schich.

Sedm z deseti studentů si myslí, že na kvalitu jejich partnerských vztahů bude mít velký vliv vztah, který vidí nebo viděli u svých rodičů. Rodiče třetiny dnešních studentů se ovšem už rozvedli nebo rozešli. Rodiče nadpoloviční většiny studentů stále žijí spolu, ovšem vztah čtvrtiny z nich je podle vyjádření jejich potomků ve špatném stavu. Dost velká část mladých lidí tedy může být ve svých vztazích už předem do jisté míry hendikepována příkladem z vlastní rodiny.

Necelá polovina dotázaných studentů má momentálně partnera. Mladí lidé zjevně neberou tyto vztahy na lehkou váhu: přes 70 procent z nich označilo svůj partnerský vztah za hodně vážný, další čtvrtina za docela vážný. Ze studentů, kteří jsou single, by polovina s někým chtěla chodit. Více než čtvrtině naopak tento stav vyhovuje, zbytek si není jistý.

Ve vztahu považují studenti za zdaleka nejdůležitější důvěru a fungující komunikaci. Až na dalších místech skončily fyzická přitažlivost či shoda na plánech do budoucna. U jiné otázky byli ovšem studenti dotázáni na důležitost sexu a 70 procent středoškoláků a vysokoškoláků jej vidí jako velmi důležitý. Za zcela nedůležitý jej považují jen necelá tři procenta.

Přísný názor mají studenti na nevěru. 30 procent by ji určitě neodpustilo, 40 procent by ji spíše neodpustilo. Ani vztahy na jednu noc nemají u středoškoláků a vysokoškoláků zrovna na růžích ustláno, 65 procent z nich je vidí negativně. Žádná revoluce se u mladých lidí zřejmě nebude konat, ani co se týče instituce manželství. Šest studentů z deseti jej vidí pozitivně a pouhá čtyři procenta negativně. Necelých 30 procent se názorově pohybuje někde mezi těmito dvěma póly a zbytek neví.

A které seznamovací online aplikace a weby jsou mezi mladými lidmi nejvíce používané? S náskokem vede Tinder, který někdy vyzkoušela čtvrtina studentů. Jen čtyři procenta jej ale používají často. Druhé je Badoo, pak klasické webové seznamky typu Štěstí.cz. Ostatní online nástroje jako Bumble mají zatím v Česku mezi studenty jenom mizivé využití.

Výběr z typických odpovědí studentů na otevřenou otázku „Když se zamyslíš nad partnerskými vztahy, které znáš ve svém okolí, daly by se na základě toho dnešní partnerské vztahy nějak charakterizovat? Co je pro ně typické?“:

(odpovědi studentů ponechány v původním znění včetně překlepů a pravopisných chyb)

• Vztah dnešní doby bych přirovnala třeba k talíři. Talíř vám upadne a je na něm malá prasklinka. Místo toho, aby se prasklina zalepila a používal se dál, tak ho vyhodíte. Lidi ve vztazích se nesnaží své problémy řešit a radši při první hádce to vzdají a najdou si nový “talíř”.
• To záleží na více faktorech, podle mě je dnešní doba taková uspěchaná a hodně vztahů je taky takových. Ale každý z těch vztahů je jiný a asi nedokážu celkově charakterizovat vztahy obecně. Jsou spíše druhy vztahů instagramový, hlavně aby byly fotky na ig, ale jestli to funguje i jinde není podstatné, pak znám páry které spadly do nějaké setrvačnosti už to není milostný vztah, ale tak nějak už si na sebe zvykli tak spolu nějak funguji.
• Špatná komunikace a časté miskomunikace, lidé na sebe nejsou tolik emočně napojení. Vzhledem k tomu že je tak lehce dostupné vidět na internetu vztahy cizích tak se s nimi srovnávají a pak očekávají od svých partnerů nesplnitelné
• Přílišná dostupnost komunikačních prostředků a možností poznat mnoho lidí (ať už skutečně nebo potenciálně) vede ke složitějšímu navazování pevnějších vztahů. Především ony potenciální možnosti nových “lepších” vztahů vedou k hledání nereálných ideálů…
• Obvykle páry méně komunikují, koukají oba do mobilu. To bylo první, co mě napadlo.. a dle mého názoru jsou velmi ovlivněni tím, v jaké rodině vyrůstali, protože většina rodin v dnešní době žije odděleně.
• Přijde mi, že část z nás čeká na pohádku a sebemenší odchylka je pro nás nepřípustná, proto nejdeme do vztahu, případně v něm nesetrváme. další část se cítí zoufale sama a na sílu potřebuje s někým být, tak snižuje drasticky svoje nároky. Dnešní vztahy jsou povrchní, uspěchané a chybí v nich komunikace, alespoň to vidím ve svém okolí a u sebe.
• Závislost na druhém, málo komunikace, spoustu času trávení spolu, rychlé pokroky (sestěhování,…), časté střídání partnera
• Casteji toxicke, dost casto se setkavam se situationships, coz je “vztah” mezi dvema lidmi, kteri nevi, jak vztah definovat a mozna ho nijak ani definovat nechteji, bez zavazku
• Neumíme vždy komunikovat, jsme až příliš důvěřiví. Na gymnáziu ani VŠ jsme nikdy nic takového neprobirali, neměla jsem žádnou sexuální výchovu, jen v 5. třídě jednu přednášku jen pro dívky o menstruaci. Což se doneslo ke chlapcům, takže některé holčiny se o těchto věcech začaly stydět mluvit ještě víc. Možná by za mě bylo fajn, kdyby se ve škole mluvilo nejen o nechtěném těhotenství a pohlavních nemocech, ale i o tom, na co si dávat pozor při výběru partnera a partnerské komunikaci.
• Krátkodobé, víc otevřené, není to jak partnerské vztahy z 20. století
• Vztahy v mém okolí jsou povětšinou dlouhodobé, což si myslím, že v dnešní dobře není úplně normou. Není neobvyklé, že dochází k častému střídání partnerů.
• Že se lidé v dnešní době už neorientují na soužití s jedním člověkem celý život, ale s jedním člověkem teď a tady a myslím si, že je to jedině dobře.
• Moji vrstevníci (nyní 20 let) preferují dlouhotrvající vztah. Lidé, kteří v tomto věku preferují jednorázové vztahy, jsou spíše v menšině. Všímám si toho ale již od střední školy. Není to nejspíš jen o věku, spíš o mé generaci.
• Každý přes sociální sítě vidí ty nejkrásnější, nejúspěšnější a nejlepší lidi z celého světa a všichni kvůli tomu mají světové standardy a neustále porovnávají svoje možnosti a pro kluky holky které se nám líbí tak jsou zmlsané tím že dají fotku na sítích a mají nespočet nápadníků a každý z nás je pak jen číslo, neváží si toho. Podle mě žádný vztah od dob sociálních sítí nemůže být na základě lásky. Dnes je to spíš že nechci být sám. Ale možná to to tak vnímám jenom já.
• Dnes se od sebe lidi spíš vzdalují, často se rozvádí a některé páry ani nechtějí mít děti. Většina chce být nezávislá a nechce si dělat žádné závazky, což je pro budoucí generace špatný vzor. Dlouhotrvající spokojené vztahy vidím spíš u generace babiček a dědečků, než u generace matek a otců.
• Neschopnost dělání kompromisů, každý si v dnešní době myslí, že se svět točí jen kolem něho. V momentu, kdy jeden z partnerů zaškobrtne, druhý partner ví, že by přece mohl najít někoho ‘lepšího’ (někoho, s kým zažije to co s tím prvním na začátku, kdy byli ještě oba ‘perfektní’).

Foto: Pixnio