Češi už se Balkánu nebojí. Jihovýchodní Evropa láká na panenskou přírodu, zájem roste o Albánii

Zatímco Řecko je pro turisty už dávno objevenou destinací, zbylým klenotům Balkánského poloostrova začínají Češi přicházet na chuť teprve nyní. Albánie, Černá Hora, Srbsko nebo Rumunsko lákají cestovatele na jedinečnou kulturu, nespočet přírodních krás i neokoukaných památek. Přetrvávající předsudky o zaostalosti se místním obyvatelům daří překonávat díky pohostinnosti a vysoké úrovni služeb pro turisty.

Turisty lákají pláže i nízké ceny

Země jihovýchodní Evropy se v posledních letech stávají čím dál oblíbenější destinací Čechů. Přezdívka „divoký východ“ už zastarává a lidé jsou na Balkáně příjemně překvapení kvalitou hotelů, restaurací a dalších turistických služeb. Podle cestovní kanceláře Blue Style je Bulharsko dokonce nejpopulárnějším místem pro rodiny s dětmi, které chtějí trávit klidnou dovolenou na pláži.

Právě Bulharsko a Chorvatsko patří po desetiletí mezi nejoblíbenější země Balkánského poloostrova. České turisty si získaly díky svému příznivému klimatu, cenové dostupnosti i snadné dopravě autem.

„V posledních letech je absolutním skokanem mezi destinacemi Albánie, díky přímému leteckému spojení také začínáme postupně znovu objevovat Černou Horu. Oblíbené jsou i poznávací zájezdy s návštěvou několika destinací najednou. O destinace v tomto regionu je zájem, proto tomu uzpůsobujeme nabídku, kterou neustále rozšiřujeme,“ uvedla Kateřina Pavlíková, tisková mluvčí cestovní kanceláře Čedok.

Rozsáhlý region nabízí turistům mnohem více než jen krásné pláže. Láká na svou divokou přírodu, úchvatná pohoří a rozmanitou kulturu, která má základy v bohaté historii ovlivněné Byzantskou či Osmanskou říší.

Zatímco kuchyně založená na tradičních zeleninových pokrmech balkánské země spojuje, jazykově jsou velmi rozmanité. Na poloostrově se mísí slovanské jazyky s románskými i altajskými.

Albánie je země orlů a mercedesů, která čeká na objevení

Komunikaci usnadní angličtina, ruština i němčina

Čechy, kteří jsou zvyklí v chorvatských restauracích a obchodech běžně používat češtinu, může při prozkoumávání balkánských zemí potkat nepříjemné překvapení. Jde totiž o značně různorodou oblast, co se jazyků týče. „Dále na Balkáně je situace oproti Chorvatsku odlišná. Protože jednotlivé jazyky nejsou vždy ani ve stejných jazykových rodinách, může se stát, že i když jednu z řečí dobře znáte, v dalších zemích se stejně nedorozumíte,“ vysvětluje Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua centrum.

A jakým jazykem se v zemích Balkánského poloostrova turisté nejsnáze domluví? Situace se liší stát od státu. V oblastech, které těží z cestovního ruchu, už je běžnou součástí jazykové výbavy místních angličtina. „Díky rozvoji cestovního ruchu v Albánii už není problém domluvit se anglicky. Jinde turisté nejvíce uspějí s ruštinou, němčinou a občas je nutné se dorozumívat takzvaně rukama nohama,“ popisuje situaci v balkánských zemích Simona Škurková.

Podle průzkumu největší soukromé vzdělávací organizace na světě Education First, která srovnává znalost angličtiny mezi jednotlivými státy, jsou obyvatelé některých balkánských zemí v angličtině zběhlejší než Češi. Českou republiku v žebříčku z roku 2023 předběhlo Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko i Srbsko. Anglicky se domluví zejména tamní mladší generace. V posledních letech se však podle průzkumu zvýšila úroveň jazykové dovednosti i u obyvatel starších 40 let.

Vřelí lidé a tradiční kultura

Obtíže mohou na Čechy čekat nejen při verbální komunikaci, ale také v porozumění zdánlivě jasným gestům. Častým důvodem zmatení bývá například bulharský souhlas, který se vyjadřuje kroucením hlavy, a nesouhlas, při němž místní přikyvují. Chaos vyvolávají také nápisy v cyrilici, písmu, jež se používá pro zápis makedonštiny, bulharštiny a srbštiny.

Cestování zeměmi Balkánského poloostrova se ale nevyznačuje jen jazykovou různorodostí. Turisty čekají i další rozdíly, na které je dobré se předem připravit. „Jedné z takových odlišností si člověk všimne hned při prvním placení. Zatímco v Česku jsme si už téměř všude zvykli na platbu kartou, na Balkáně rozhodně nejde o standard. Na rozdíl od Česka je ale na většině míst možné platit eurem, a to bez pochybných kurzů,“ popisuje své zkušenosti Azur Bijedić, rodák z Bosny a Hercegoviny, pro něhož je od dětství domovem Česká republika.

Některé cestovatele odrazuje od návštěvy Balkánu strach z bezpečnostní situace, který je důsledkem válečných devadesátých let. Většina balkánských zemí je však pro turisty bezpečnou destinací. Zejména v oblastech častého cestovního ruchu nabízejí státy rozvinutou infrastrukturu a turistické služby na vysoké úrovni s širokou nabídkou ubytování, restaurací a atrakcí.

Místní lidé si navíc na zájem cestovatelů zvykli a rádi je překvapí svou pohostinností. „I to je jedním z rozdílů mezi Českem a Balkánem. Lidé tam jsou komunikativnější. Čím jižněji se člověk dostane, tím častěji se na něj budou obracet. A to nejen v angličtině, ale i ve svém rodném jazyce. Zkrátka si budou chtít popovídat a z tradice vás i na něco dobrého pozvat,“ srovnává Azur Bijedić s tím, že kulturní dědictví a zvyklosti jsou pro Balkánce každodenní součástí života.

Úvodní foto: Berat , Albánie – Foto: pixabay.com