Češi jsou při placení spropitného zaokrouhlovači. Průměrné dýško je 23 korun

Společnost Objednáme provedla průzkum na téma spropitné. Vyplývá z něj, že Češi jsou zatím stále spíše „zaokrouhlovači“, než že by dýško dávali jasným procentem z útraty, například deset či patnáct procent. V tomto roce činila průměrná výše peněz od cesty přes dovoz 23 korun, což je průměrně asi jen pět procent z výše objednávky. Negativní vliv na výši spropitného má i zdražování.

Česká společnost Objednáme, poskytující komplexní digitální objednávkový systém pro restaurace, ve svém průzkumu využívá data dvojího druhu. Jsou to údaje, které sama získává s pomocí objednávkového systémů v restauracích, v kombinaci s odpověďmi samotných restaurací.

„Při platbách objednávek přes rozvoz je průměrná výše spropitného 23 korun. Z našich dat také vychází, že dýško je průměrně 5 procent z ceny objednávky,“ uvádí Adam Růžička, CEO Objednáme.

Zaokrouhlování jako fenomén

V České republice je běžné, že zákazníci zaokrouhlují částku na „kulaté“ číslo. Tento trend je u nás silně zakořeněn: „Často vidíme, že zákazníci zaokrouhlují například z 950 Kč na 1000 Kč, tedy nechávají spropitné ve výši 50 Kč. Přesto se stále více lidí přiklání k zahraničnímu standardu a nechává spropitné ve výši 10 % a více, zvláště když byli velmi spokojeni,“ uvádí Sergej Buňak, vedoucí restaurací Imperial Sushi v Praze a Plzni, a pokračuje: „Mladší generace a zahraniční návštěvníci v našich restauracích častěji nechávají vyšší procento spropitného, což svědčí o postupném přebírání mezinárodních zvyků.“

Na podzim začíná období, kdy se lidé méně hýbou a více jedí. Roste riziko ztloustnutí. Jak se mu ubránit?

Jakým způsobem by se dala výše průměrného spropitného navýšit? „Problém je, že zákazník nedostane na výběr, a tak musí počítat. Zaokrouhlování je tak pro něj nejjednodušší cesta,“ myslí si Adam Růžička a pokračuje: „Pokud umí platební terminál zákazníkům nabídnout výši spropitného vyjádřenou v procentech, omezuje se tím trend zaokrouhlování a ve většině případů tak výše tuzéru roste. Ne všechny platební terminály však takovou možnost nabízejí.“

Hotově vs. kartou

Setrvale roste oblíbenost plateb kartou, a to i při hrazení diškrece: „V průměru asi 70 % zákazníků platí spropitné přímo kartou při platbě útraty. Přesto však přibližně 30 % zákazníků, kteří platí útratu kartou, nechávají spropitné zvlášť v hotovosti. Tento trend je zvláště patrný u starší generace, která má stále větší důvěru v hotovostní transakce,“ vysvětluje Sergej Buňak. „Devadesát procent našeho spropitného je z plateb kartou, extra hotově ho určitě nedává více než deset procent zákazníků. Je to jen výjimečně,“ říká „Chilli Táta“ Martin Pávek, který provozuje food truck v Hradci Králové.

Roli hraje i zdražování

Zdražování v restauracích v posledním roce mělo vliv i na výši spropitného. „Na rozvozech jsou dýška poslední dobou minimální. Na food trucku je to stejné jako předešlé roky,“ uvádí Martin Pávek.

„V našich restauracích jsme pozorovali mírný pokles průměrné výše spropitného, což je důsledkem vyšších cen jídel a nápojů. Zákazníci mají tendenci upravit své výdaje, aby se vešli do svého rozpočtu. Znamená to, že spropitné často zůstává spíše na spodní hranici doporučených pěti až deseti procent,“ uzavírá Sergej Buňak.

Foto: Pilsner Urquell